1 Ruodhi 16
1 Eka wach Jehova Nyasaye nobiro ni Jehu wuod Hanani kuom Baasha mowachone niya, “Nayieri.”
Stala se pak řeč Hospodinova k Jéhu, synu Chanani, proti Bázovi, řkoucí:
2 Ne atingʼi malo ka agoli e buru mi aketi jatend joga Israel to niwuotho e yore mag Jeroboam mi nimiyo joga Israel otimo richo kendo ne uchwanya mi imiyo abet gi mirima nikech richo magu.
Proto že jsem tě vyzdvihl z prachu, a postavil za vůdci lidu mého Izraelského, ty jsi pak chodil po cestě Jeroboámově, a přivedls k hřešení lid můj Izraelský, aby mne popouzeli hříchy svými:
3 Omiyo koro achiegni tieko Baasha kod ode kendo abiro keto odi kaka mano mar Jeroboam wuod Nebat.
Aj, já vyhladím potomky Bázovy a potomky domu jeho, a učiním domu tvému, jako domu Jeroboáma, syna Nebatova.
4 Guogi biro chamo joka Baasha motho e mier madongo, kendo winy mae kor polo biro chamo mago motho e pewe.
Toho, kdož z rodiny Bázovy umře v městě, psi žráti budou, a kdož z nich umře na poli, ptáci nebeští jísti budou.
5 Timbe duto mag loch Baasha gi gik mane otimo, donge ondikgi e kitepe ruodhi mag Israel?
Jiné pak věci Bázovy a všecko, což činil, i síla jeho, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
6 Baasha noyweyo gi kwerene mi noyike Tirza. Kendo Ela wuode nokawo lochne kaka ruoth.
Když pak usnul Báza s otci svými, pochován jest v Tersa, a Ela syn jeho kraloval místo něho.
7 Kata kamano, wach Jehova Nyasaye nobiro gi dho janabi Jehu wuod Hanani ni Baasha kod ode, nikech richo duto mane osetimo e nyim Jehova Nyasaye, komiye mirima gi gik moko mane osetimo, kendo kobedo machal gi od Jeroboam, kendo bende nikech mano nokethe.
A tak skrze Jéhu syna Chanani, proroka, stala se řeč Hospodinova proti Bázovi a proti domu jeho, i proti všemu zlému, kteréž činil před oblíčejem Hospodinovým, popouzeje ho dílem rukou svých, že má býti podobný domu Jeroboámovu, a proto že jej zabil.
8 E higa mar piero ariyo gauchiel mar loch Asa Ruodh Juda, Ela wuod Baasha nodoko ruodh Israel kendo nobedo ruodh Tirza kuom higni ariyo.
Léta dvadcátého šestého Azy, krále Judského, kraloval Ela syn Bázův nad Izraelem v Tersa dvě létě.
9 Achiel kuom jotende miluongo ni Zimri mane otelo ni nus gechene nochano mar nege. Ela ne nitie Tirza e kindeno, komer e dala Arza, ngʼat motelo ni od ruoth man Tirza.
I zprotivil se jemu služebník jeho Zamri, hejtman nad polovicí vozů, když on v Tersa kvasil a opilý byl v domě Arsy, vládaře města Tersa.
10 Zimri nodonjo e ot mogoye kendo onege e higa mar piero ariyo gabiriyo mar loch Asa ruodh Juda, kendo nokawo lochne kaka ruoth.
V tom Zamri přišed, ranil ho, a zabil jej léta dvadcátého sedmého Azy krále Judského, a kraloval místo něho.
11 Mapiyo ka osechako locho kendo mobetie e kom loch, nonego anywola Baasha duto. Ne ok ongʼwono kata ni nyathi ma wuowi, bed ni ne en wat kata osiep.
Když pak kraloval a seděl na stolici jeho, pobil všecken dům Bázův, i příbuzné jeho, i přátely jeho, nepozůstaviv z něho ani močícího na stěnu.
12 Omiyo Zimri noketho od Baasha, kaluwore gi wach Jehova Nyasaye mane owacho ni Baasha kawuok kuom Jehu janabi
A tak vyhladil Zamri všecken dům Bázův vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil proti Bázovi skrze Jéhu proroka,
13 nikech richo duto mane Baasha kod wuode Ela nosetimo kendo mane gimiyo Israel otimo, omiyo ne giwangʼo ii Jehova Nyasaye, Nyasach Israel, ka gimiye mirima gi nyiseche manono.
Pro všecky hříchy Bázovy, i hříchy Ela syna jeho, kteříž hřešili, i v hříchy uvodili Izraele, popouzejíce Hospodina Boha Izraelského marnostmi svými.
14 Timbe mamoko mag loch Ela kaachiel gi gik moko duto mane otimo, donge ondikgi e kitap rapar mag ruodhi mag Israel?
Jiné pak věci Ela a všecko, což činil, vypsáno jest v knize o králích Izraelských.
15 E higa mar piero ariyo gabiriyo mar Asa ruodh Juda, Zimri nobedo ruodh Tirza kuom ndalo abiriyo. Jolweny nogoyo kambi but Gibethon e dala mar jo-Filistia.
Léta dvadcátého sedmého Azy, krále Judského, kraloval Zamri v Tersa sedm dní, když lid vojenský ležel proti Gebbeton Filistinských.
16 Kane jo-Israel mane ni e kambi nowinjo ni Zimri osemonjo ruoth mi onege, negiketo ni Omri ma jatend jolweny, mondo obedo ruoth mar Israel mana gi chiengʼno.
Nebo uslyšev lid, kterýž byl v ležení, takové věci, že by se Zamri zprotivil a že krále zabil, tedy všecken Izrael ustanovili sobě krále Amri, hejtmana nad vojskem Izraelským toho času v vojště.
17 Eka Omri gi jo-Israel duto mane ni kode nowuok Gibethon mi gimonjo Tirza.
Protož táhl Amri a s ním všecken Izrael od Gebbeton, a oblehli Tersu.
18 Kane Zimri oneno ni dalano osekaw, nodhi kama tek mar dala ruoth, nomoko dalano mach molwore. Mine otho,
A když viděl Zamri, že již město jest vzato, všed na palác domu královského, zapálil nad sebou dům královský, i umřel,
19 nikech richo mane otimo, kotimo richo e nyim Jehova Nyasaye kendo kowuotho e yore Jeroboam kendo e richo mane otimo, kod mago mane omiyo jo-Israel otimo.
Pro hříchy své, kterýmiž hřešil, čině, což zlého jest před oblíčejem Hospodinovým, a chodě po cestě Jeroboámově a v hříších jeho, kteréž páchal, přivozuje k hřešení lid Izraelský.
20 Timbe mamoko mag loch Zimri gi ngʼanyo mane obedogo, donge ondikgi e kitepe mag rapar mag ruodhi Israel?
Jiné pak věci Zamri i jeho úkladové, kteréž činil, zapsáni jsou v knize o králích Izraelských.
21 Eka jo-Israel nopogore e migepe ariyo; migawo achiel ne chwako Tibni wuod Ginath kaka ruoth, to migawo machielo ne chwako Omri.
Tedy rozdělil se lid Izraelský na dvé. Polovice lidu postoupilo po Tebni synu Ginet, aby ho učinili králem, a druhá polovice postoupila po Amri.
22 To joma ne luwo Omri ne onyisore ni gin giteko moloyo mago mag Tibni wuod Ginath. Kamano Tibni notho to Omri nodoko ruoth.
Ale přemohl lid, kterýž postoupil po Amri, lid ten, kterýž postoupil po Tebni synu Ginet. I umřel Tebni, a kraloval Amri.
23 E higa mar piero adek gachiel mar loch Asa ruodh Juda, Omri nobedo ruodh Israel, nobedo ruoth kuom higni apar gariyo, ka auchiel kuomgi en Tirza.
Léta třidcátého prvního Azy, krále Judského, kraloval Amri nad Izraelem dvanácte let. V Tersa kraloval šest let.
24 Nongʼiewo gode mag Samaria gi Shemer gi fedha ma dirom kilo piero abiriyo kendo mogero dala maduongʼ e got, miluongo ni Samaria, kochake Shemer nying wuon godno.
I koupil horu Someron od Semera za dvě hřivny stříbra, a když vystavěl tu horu, nazval jméno města toho, kteréž vzdělal, od jména Semery, pána té hory, totiž Samaří.
25 To Omri notimo timbe mamono e nyim Jehova Nyasaye kendo notimo richo mathoth moloyo joma notelo ne.
Činil pak Amri to, což jest zlého před oblíčejem Hospodinovým; nýbrž horší věci činil, než kdo ze všech, kteříž před ním byli.
26 Nowuotho e yore duto mag Jeroboam wuod Nebat kod richone mane omiyo jo-Israel otimo, mine gimiyo Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel mirima gi nyisechegi manono.
Nebo chodil po všeliké cestě Jeroboáma syna Nebatova, a ve všech hříších jeho, kterýmiž přivodil k hřešení Izraele, popouzeje Hospodina Boha Izraelského marnostmi svými.
27 Timbe mamoko mag loch Omri gi gik mabeyo mane otimo, donge ondikgi e kitap rapar mar ruodhi mag Israel?
Jiné pak věci Amri i všecko, což činil, i síla jeho, kterouž prokazoval, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
28 Omri noyweyo gi kwerene mi noyike Samaria, kendo Ahab wuode nokawo lochne kaka ruoth.
I usnul Amri s otci svými, a pochován jest v Samaří, a kraloval místo něho Achab syn jeho.
29 E higa mar piero adek gaboro mar loch Asa ruodh Juda, Ahab wuod Omri nobedo ruodh Israel, kendo nobedo ruodh Israel kuom higni piero ariyo gariyo kodak Samaria.
Achab tedy syn Amri kraloval nad Izraelem léta třidcátého osmého Azy, krále Judského, a kraloval Achab syn Amri nad Izraelem v Samaří dvamecítma let.
30 Ahab wuod Omri notimo timbe mamono mangʼeny e nyim Jehova Nyasaye moloyo joma notelo ne.
I činil Achab syn Amri před oblíčejem Hospodinovým horší věci než kdo ze všech, kteříž před ním byli.
31 Ok nine oluwo richo mag Jeroboam wuod Nebat kende, to bende nine okendo Jezebel nyar Ethbal ruodh Sidon mi nochako tiyo ni Baal kendo lame.
V tom stalo se, (nebo málo mu to bylo, že chodil v hříších Jeroboáma syna Nebatova), že sobě pojal ženu Jezábel dceru Etbál, krále Sidonského, a odšed, sloužil Bálovi a klaněl se jemu.
32 Ne oloso kendo mar misango ne Baal e hekalu mar Baal mane osegero e Samaria
A vzdělal oltář Bálovi v chrámě Bálově, kterýž byl ustavěl v Samaří.
33 Ahab bende noloso siro mar Ashera kendo notimo mangʼeny mamoko mondo ochwanygo Jehova Nyasaye, ma Nyasach Israel, kendo owangʼ iye moloyo ruodhi duto mag Israel mane nitiere motelone.
Udělal také Achab i háj, a tak přičinil toho, čím by popouzel Hospodina Boha Izraelského, nade všecky jiné krále Izraelské, kteříž byli před ním.
34 E kinde Ahab, Hiel ja-Bethel nochako gero Jeriko kendo. Noketo misene mi wuode makayo miluongo ni Abiram notho kendo kane oguro dhorangeye to wuode ma chogo miluongo ni Segub bende notho, mana kaka wach Jehova Nyasaye mane owacho gi dho Joshua wuod Nun.
Za dnů jeho Hiel Bethelský vystavěl Jericho. V Abiramovi prvorozeném svém založil je, a v Segubovi nejmladším svém postavil brány jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil skrze Jozue syna Nun.
