< Matouš 17 >

1 Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyšli na vysokou horu.
Ie naha-ritse eneñ’ andro, le rinambe’ Iesoà t’i Petera naho Iakobe naho i Jaona rahalahi’e, vaho nendese’e mañambone ty vohitse abo hitalaho.
2 Náhle učedníci zpozorovali, že Ježíšův vzhled se změnil. Tvář mu oslnivě zářila jako slunce a jeho oděv se skvěl bělostí.
Ie niloloke, le niova añatrefa’ iereo, nireandreañe hoe i àndroy ty holin-dahara’e vaho nikò-foty hoe volovaso o saro’eo.
3 Vtom uviděli Mojžíše a Elijáše, jak s ním rozmlouvají.
Ingo nisodeha ama’e t’i Mosè naho i Elia, nifanaontsy, vaho hene tinaro’ iareo am’ Iesoà ze hifetsa­ke ama’e e Ierosalem’ ao. Nirotse t’i Petera naho o rañe’eo. Nirotse fe tsy nirotse, nañente fe tsy nañente. Niisa’ iareo i fañòva’ey naho indaty roe nindre ama’e rey.
4 Petr zvolal: „Pane, je nám tu tak dobře! Jestli chceš, postavíme vám tu přístřeší a zůstaňme tady!“
Aa ie nienga, le hoe t’i Petera amy Iesoà: Soa te etoan-tika; antao hamboatse kivoho telo etoa, ty ho Azo, ty ho a i Mosè, vaho ty ho a i Elia, amy te tsy napota’e i nisaontsie’ey.
5 Než to však dořekl, zahalil je oblak a slyšeli hlas: „Toto je můj milovaný Syn, moje radost, toho poslouchejte!“
Ie mbe nisaontsy, intia ty rahoñe mazava nañaloke iareo; nampangebahebake; jinanji’ iareo boak’ amy rahoñey ty fiarañanañañe nisaontsy ami’ty hoe: Inao, intia ty Anako kokoako, i norokoy, ama’e ty hafaleako, ivohoro.
6 Když to učedníci slyšeli, padli k zemi s uctivou bázní.
Jinanji’ o mpiama’eo izay, le nibaboke, laharañe an-tane, fa vata’e nangebahebake.
7 Ježíš k nim přišel, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se!“
Ie nianjiñe i fiarañanañañe zay, le hoe t’i Iesoà tam’iereo, Mitroara, ko hembañe.
8 Když se rozhlédli, viděli pouze samotného Ježíše.
Niandra iereo, fa tsy nahaoniñe ia ia naho tsy Iesoà avao.
9 Cestou z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu neříkejte, co jste viděli, dokud nevstanu z mrtvých.“
Nizotso boak’ am-bohitsey t’i Iesoà le nafanto’e am’ iereo ty hoe: Ko mita­lily am’ondatio i eveñeveñe nioni’ areoy ampara’ te nitroatse amy havilasiy i Ana’ ondatiy.
10 Učedníci se ho ptali: „Proč učitelé zákona zdůrazňují, že před tebou měl přijít Elijáš?“
Nañontane aze ty hoe o mpiama’eo: Manao akore te atao’ o Androanavio te ho avy aolo t’i Elia?
11 Ježíš jim odpověděl: „Mají pravdu. On má přijít a připravit lidská srdce na Kristův příchod.
Tinoi’ Iesoà ty hoe: Toe ho avy aolo t’i Elia, hampiareñe ze he’e.
12 Já vám však říkám, že Elijáš už přišel, ale oni ho neuznali a naložili s ním podle svého. A také pro mne chystají jen utrpení.“
Taroñeko ama’areo te niavy t’i Elia, fe tsy nifohi’ iereo vaho nanoeñe ama’e ze nisatrie’ iereo. Izay ka ty hanoe’ iereo i Ana’ ondatiy.
13 Učedníci pochopili, že mluví o Janu Křtiteli.
Aa le nirendre’ o mpiama’eo t’ie i Jaona Mpandipotse sinaontsi’ey.
14 Na úpatí hory na ně čekal zástup lidí. Nějaký muž klekl před Ježíšem a řekl:
Ie nañarine i lahialeñey le nomb’ ama’e t’indaty nifantoke amo ongo’eo,
15 „Pane, slituj se nad mým synem! Mnoho zkusí, má zlé záchvaty a při nich často spadne do ohně nebo do vody.
nanao ty hoe: O Talè, ferenaiño iraho naho tretrezo i anadahikoy, fa tokoe’ ty anga-draty vaho mafe ty fizeke’e. Ampikodrite’e nife, mamore am-bava, mikorovoke boak’ an-toe’e mb’ an-tane, beteke mihotrake añ’afo beteke an-drano ao.
16 Prosil jsem tvé učedníky, ale nevědí si s ním rady.“
Nendeseko amo mpiama’oo, f’ie tsy nahajangañe aze.
17 Ježíš si povzdechl: „Co to s vámi je? Nevěříte a překážíte Boží moci! Nemám to s vámi lehké. Přiveďte mi ho sem!“
Hoe ty natoi’ Iesoà: Ty tariratse mengoke tia, hankàñe amo mandietseo, ampara’ te ombia ty mbe hindrezako? Sikal’ ombia ty hivaveako ty hasosora’ areo? Ampombao mb’amako.
18 Pak Ježíš přikázal démonu, který byl příčinou nemoci, aby chlapce opustil. A od té chvíle byl chlapec zdráv.
Nendese’iareo ama’e, aa ie vaho nitalare’ Iesoà le nampanjekè’ i mpañinjey naho naretsa’e an-tane vaho nitam­borokose’e an-deboke ao, namore. Nañontanea’ Iesoà ty rae’ i ajalahiy ty hoe: Sikal’ ombia ty nitambozòra’ i mpañìnjey? Le hoe ty rae’e ama’e: hirik’ amy andro zay pake henaneo. Beteke ahifi’e añ’afo ndra an-drano ao hañohofa’e loza naho mete, aa naho lefe’o, Talè, ty mañimba ndra ami’ty manao akore, le ehe imbao. Nanjo fañisohañe ama’e indatiy vaho nilifo-piferenaiñañe ho aze, le hoe re tama’e: Naho mahafiato irehe, le hahalefe ndra inoñ’inoñe, amy te kila mora ami’ty mpiato. Aa le nipoña-toreo amy zao ty rae’ i ajalahiy nipazake ty hoe: O Rañandria, matoky iraho, oloro o hatokisakoo. Ie nioni’ Iesoà te nañaly hiarimboeñe i lahialeñey, le linili’e ty hoe i anga-dratiy: Ty mpañinje gañe naho moañe tìa, inao, lilieko, Iakaro aniany, le ko mimpoly atoy ka; aa le nifaoke ama’e am-pikontsiañe i koko­la­mpay le nampizekè’e vaho nado’e deme’e i ajalahiy, kanao maro ty nanao aze ho simba. Rinambe Iesoà an-taña’e le natroa’e vaho niongake re. Nizilike añ’anjomba ao t’i Iesoà,
19 Když potom byli s Ježíšem sami, zeptali se učedníci: „Proč my jsme nemohli toho chlapce uzdravit?“
le natola’ o mpiama’eo t’i Iesoà, nanao ty hoe: Nañino zahay tsy naharoak’aze?
20 Ježíš jim odpověděl: „Protože málo věříte. Budete-li mít víru alespoň jako semínko hořčice a řeknete této hoře: ‚Posuň se, ‘poslechne vás. Nic pro vás nebude nemožné.
Hoe t’i Iesoà tam’ iereo: Amy t’ie tsy fonitse fatokisañe. Eka! to t’itaroñako t’ie am-patokisañe manahake ty voa-nonoke, naho miantoke, le ho lilie’ areo o vohitse eroañeo, ty hoe: Miviha! le hibioñe re; tsy eo ty ho tànañe ama’ areo.
21 Takový případ vyžaduje opravdovou modlitbu a půst.“
Fe tsy miakatse naho tsy an-kalaly naho lilitse ty karazan’ angatse toy.
22 Když přišli do Galileje, Ježíš jim řekl: „Mám být vydán do rukou těch,
Te Galilia ao iereo, le nanao ty hoe t’i Iesoà: Fe haseseke am-pità’ ondatio i Ana’ ondatiy,
23 kteří mne zabijí. Ale třetího dne zase vstanu k životu.“Učedníky to velmi zarmoutilo.
havetra’ iereo, fe hitroatse ami’ty andro faha-telo.
24 V Kafarnaum přišli k Petrovi výběrčí chrámové daně a zeptali se: „Váš mistr neplatí daň?“
Ie nivotrake e Kapernaome ao, le niheo mb’amy Petera o mpamory vili-lohao nanao ty hoe: Tsy orihe’ i Talè’ areoy hao ty fandoavañe i haban’ Anjombay?
25 „Platí, “odpověděl Petr. Doma ho Ježíš předešel otázkou: „Co myslíš, Petře, od koho vybírají králové a panovníci daně a poplatky? Od synů nebo od cizích?“
Amy nisaontsieñey, nizilike añ’anjomba ao re, fe nifohi’ Iesoà, le hoe re amy Petera: Akore ty heve’o Petera? O mpanjaka’ ty tane toio: ia ty ampitoroña’ iareo roroñe? o ana’ iareo hao, ke o ambahinio?
26 „Od cizích, “odpověděl Petr.
O ambahinio, hoe t’i Petera. Le hoe t’i Iesoà tama’e: Aa le haha o anakeo. Tinovo’e ty hoe: Ko ampilonjereñe.
27 „Dobře tedy, “řekl Ježíš, „synové tedy nejsou vázáni touto povinností! Ale nebudeme Jeruzalém zbytečně dráždit. Jdi k jezeru, nahoď udici a v první rybě, kterou chytneš, najdeš minci. Ta bude stačit na poplatek za nás oba.“
Le hoe re amy Petera, akia mb’ an-driake mb’eo, le añiririño vintañe vaho mamintaña, fa ami’ty vava’ i ho vintañe’o valoha’ey ty hanjoa’o ty bogady volafoty; izay ty hatolo’o ho antika roe.

< Matouš 17 >