< Marek 10 >

1 Ježíš opustil Kafarnaum a prošel Zajordáním do Judska. I zde ho obklopilo množství lidí a on je začal učit jako obvykle.
Niongake re le nienga vaho nandoake am-paripari’ Iehodà alafe’ Iordaney añe, naho nihipoke ama’e indraike i lahialeñey, fe ami’ ty lili’e, nanare’e avao.
2 Přišli však za ním farizejové a pokoušeli se ho nachytat: zeptali se ho, zda je dovolen rozvod.
Nomb’ama’e mb’eo o Fariseoo hi­tsoke aze ami’ty hoe: Metea’ i Hake hao ty hañaria’ ondaty valy?
3 Místo odpovědi jim dal otázku: „Co řekl o rozvodu Mojžíš?“
Tinoi’e ty hoe: Inoñe ty nandilia’ i Mosè?
4 „K tomu, aby manželství bylo zrušeno, podle Mojžíše stačí, když muž napíše ženě rozlukový list.“
Le hoe iereo: Nampanokire’ i Mosè takelan-­tsei-valy, izay vaho hitsey.
5 „To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce, “řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál.
Natoi’ Iesoà ty hoe: Ami’ ty hagàñ’ arofo’ areo ro nanokira’e i lily zay.
6 Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu.
Fe boak’ am-pifotora’ ty voatse toy, nanoe’e lahilahy naho ampela iereo.
7 Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce;
Izay ty talim-pisitaha’ ondaty aman-drae’e naho rene’e, hireketse amy vali’ey;
8 v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí.
vaho ho nofotse raike ie roe, ie tsy roe ka, fa nofotse raike.
9 A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
Aa le ze navi­tran’ Añahare, ee te tsy havitso’ ondaty.
10 Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
Ie tañ’anjomba ao, nindrae’ o mpiama’eo ontane amy hoe zay.
11 Vyložil jim to: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.
Le hoe re tam’ iereo: Ze mañary valy naho mañenga ampela hafa ro mampañarapilo aze.
12 A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
Le ze rakemba misitake ami’ty vali’e naho mifanambaly ami’ty hafa ro mañarapilo.
13 Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
Ninday ajaja ama’e iereo ho tsapae’e, fe nendaha’ o mpiama’eo.
14 Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království.
Ie nivazoho’ Iesoà, le niviñetse vaho nanoa’e ty hoe: Adono homb’ amako mb’etoañ’ o ajajao, ko sebañeñe fa a o hambañe ama’eo i Fifehean’ Añaharey.
15 A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
Eka! to t’itaroñako te tsy hizilike ao, ndra ia ia tsy mandrambe i Fifehean’ Añaharey manahake o ajajao.
16 Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.
Aa le notroñe’e iereo naho nanampeza’e fitàñe vaho nitatae’e.
17 Když se zase vydali na cestu, dohonil je nějaký muž a padl před Ježíšem na kolena: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
Ie vaho nionjoñe mb’amy lia’ey, le nilay mb’ama’e mb’eo t’indaty nitongaleke añatrefa’e eo nañontane aze ty hoe: O Talè-soa, Inoñe ty hanoeko handovàko haveloñe nainai’e? (aiōnios g166)
18 „Proč mi říkáš dobrý? Vždyť dobrý je jen Bůh, “odvětil Ježíš.
Le hoe t’Iesoà tama’e: Inoñ’ ty anoa’o ahy: Soa? Tsy eo ty soa naho tsy Raike: i Andrianañahare.
19 „A k tvé otázce – přikázání přece znáš: nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, lhát, podvádět, budeš si vážit svých rodičů.“
Fohi’o o lilio: Ko mañoho-doza, Ko mañarapilo, Ko mampikametse, Ko manao talily vilañe, Ko midramotse, vaho Miasìa an-drae’o naho an-drene’o.
20 „Mistře, všechno jsem dodržoval od mládí.“
Le nanoa’e ty hoe: O Talè, hene noriheko ampara’ ty naha ajalahy ahy.
21 Ježíš ho objal pohledem: „A přece ti něco schází. Jdi a prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a získáš tak poklad v nebi. Potom se vrať a staň se mým následovníkem.“
Nitalatse aze t’Iesoà le nikokoa’e, vaho nanoa’e ty hoe: Poke raha raike irehe: akia, aletaho ze hanaña’o, le añomezo o rarakeo hanaña’o vara andindiñe ao vaho antao hañorik’ ahy.
22 Když to ten člověk vyslechl, zesmutněl a odešel s těžkým srdcem. Byl totiž velmi bohatý.
Nanahelo re ty amy tsara zay le ninankañe mb’eo an-kamonjerañe amy te bey ty vara’e.
23 Ježíš ho mlčky sledoval očima a pak se otočil k učedníkům: „Jak těžké je pro boháče vejít do Božího království!“
Ie nitolike t’Iesoà, le nanoe’e ty hoe amo mpiama’eo: Akore ty hasaro’ ty himoaha’ o mpañefoefoo am-Pifehean’ Añahare!
24 To je zarazilo. Není snad majetek důkazem Boží přízně? „Přátelé, do Božího království se těžko dostanou ti, pro které jsou peníze a majetek smyslem života.
Nilatsà’ o mpiama’eo i tsara’ey, le nindrai’ Iesoà ty hoe: Ry anake, fihirimbeloñe ty fizilihañe amy Fifehean’ Añaharey ao!
25 Snáze projde velbloud tou uzoučkou brankou, které říkáte jehelné ucho, než bohatý vejde do Božího království.“
Mora ty hampandoahañe rameva an-kirim-pitrebeke ao ta ty hiziliha’ o mpañalealeo amy Fifehean’ Añaharey.
26 To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“říkali si mezi sebou.
Le tsy añ’ ohatse ty hadabà’ iareo kanao nifanao ty hoe: Ia arè ty ho rombaheñe?
27 Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
Nitalaha’ Iesoà, le nanoa’e ty hoe: Toe tsy lefe’ ondaty, fa tsy izay ty aman’ Añahare: Kila mete aman’ Andrianañahare.
28 Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
Vaho hoe t’i Petera: Hehe, fonga nifarie’ay vaho nanonjohy Azo.
29 „Ujišťuji vás, “odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku,
Hoe t’Iesoà: Eka! to t’itaroñako te tsy eo ty nienga akiba, ndra rahalahy ndra rahavave, ndra rae ndra rene, ndra valy ndra anake ndra tane ty amako naho ty amy talili-soay
30 se to vrátí stonásobně už zde na zemi (i když neujde pronásledování) a v budoucnosti ho čeká věčný život. (aiōn g165, aiōnios g166)
ty tsy handrambe in-jato ami’ty sa toy: anjomba, rahalahy naho rahavave, rene naho anake naho tane, naho fampisoañañe; vaho haveloñe nainai’e amy sa ho aviy. (aiōn g165, aiōnios g166)
31 Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
Maro ty aolo t’ie ho fara’e; naho ty tsitso’e t’ie ho lohà’e.
32 Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami. Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
Ie tan-dalañe mbe Ierosaleme mb’eo, le niaolo t’Iesoà naho ninevenevetse iereo, vaho nihembankembañe o ambohoo; natola’e indraike i folo ro’amby rey vaho nitalilia’e o hifetsake ama’eo, ami’ty hoe:
33 „Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům.
Inao! mb’e Ierosaleme mb’eo tikañe; le hasese amo mpisorom-beio naho amo mpanoki-dilio i Ana’ Ondatiy, le hafàtse ho vonoeñe, vaho hatolotse amo kilakila ondatio,
34 Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
honjira’ iereo le handroràñe naho ho lafàñe vaho ho vonoeñe f’ie modo ty telo andro le hitroatse indraike.
35 Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
Niheo mb’ama’e mb’eo t’Iakobe naho i Jaona ana’ i Zebedio, nanao ty hoe: O Talè, Ehe, ano ama’ay o ihalalia’aio.
36 „Co si ode mne přejete?“vzhlédl Ježíš.
Hoe re am’ iereo: Ino ty paia’ areo hanoañe?
37 „Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
Le hoe iareo tama’e: Iantofo te, ihe an-drenge’o ao, ehe t’ie hitrao-piambesatse ama’o, ankavana’o eo ty raike naho ankavia’o eo ty raike.
38 „Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
Le hoe t’Iesoà tam’iereo: Amoea’ areo o halali’ areoo: lefe’ areo hao ty hinoñe amy fitovy hinomakoy? naho hilipotse amy filiporañe handiporañe ahiy?
39 „Ale jistě, “přisvědčili. „Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem.
Le hoe iereo tama’e: Lefe’ay. Le hoe t’Iesoà: Toe hinoma’ areo i fitovy hinomakoy, vaho hilipora’ areo i lipotse handiporañe Ahiy,
40 Ale není mou věcí určovat vám pořadí v Božím království. To už je stanoveno.“
fe ty hiambesatse ankavanako eo naho ankaviako eo, tsy ahiko hatolotse; fa ho a’ o nañalankañañe azeo.
41 Ostatních deset se zlobilo na Jakuba a Jana.
Ie jinanji’ i folo rey, le nitorifike am’ Iakobe naho i Jaona.
42 Ale Ježíš je svolal dohromady a řekl jim: „Víte, že vládcové mají moc nad národy, a kdo vládne, obvykle druhé utlačuje.
Aa le tsinikao’ Iesoà iereo hitotok’ aze, vaho nanoa’e ty hoe: Fohi’ areo te misenge hery amo kilakila ondatio o atao ho mpanjaka’eo, le mifehe iareo an-keloke o bei’eo.
43 Ale mezi vámi to tak být nemá. Naopak, kdo z vás chce být velký, ať všem pokorně slouží.
Fa tsy izay ka ty ama’ areo; ze te ho lahitsiay ama’ areo, ie ty ho mpitoro’ areo
44 A kdo z vás chce být na předním místě, ať je pomocníkem všech.
le ze te ho lohà’e ama’ areo, ie ty ho fetrek’ oro’ ie iabiy,
45 Vždyť já – Syn člověka – jsem nepřišel na svět proto, aby mi ostatní sloužili, ale abych já sloužil jim a abych položil život pro záchranu mnoha lidí.“
amy te tsy pok’eo ho toroñeñe i Ana’ Ondatiy, fa ty hitoroñe vaho hanolotse ty fiai’e hijebañe ty maro.
46 Procházeli také Jerichem, kde se k nim přidal velký zástup. U cesty seděl slepý žebrák Bartimeus – Timeův syn.
Nandoake e Jerikò ao iereo, aa ie nienga i Jeriko rekets’ o mpiama’eo naho i lahialeñey, le teo t’i mpangatake fey atao Bartimeo, toe ana’ i Timeo, nikonenake añ’ olon-dalañe eo.
47 Když uslyšel, že to jde Ježíš Nazaretský, křičel: „Ježíši z rodu krále Davida, slituj se nade mnou!“
Ie jinanji’e te inay t’Iesoà nte Nazareta, vaho nikoike ty hoe: Ry Iesoà Ana’ i Davide, tretrezo iraho.
48 Lidé mu domlouvali, aby mlčel. Ale on volal tím hlasitěji: „Synu Davidův, slituj se nade mnou!“
Tsiefa ty nañendak’aze hianjiña’e fe àntsake te nipoñafe’e ty hoe: Ry Ana’ i Davide iferenaiño.
49 Ježíš ho uslyšel, zastavil se a přikázal, aby slepce zavolali. Vrátili se tedy k Bartimeovi se vzkazem: „Máš štěstí, Ježíš tě volá – vstaň!“
Nijohañe t’Iesoà le nampikanjie’e, aa le kinanji’ iereo i feiy ami’ty hoe: Mahasibeha, miongaha fa kanjie’e.
50 Slepec odhodil svůj starý kabát, vyskočil a klopýtal k Ježíšovi.
Nahifi’e añe i saro’ey le niongake nimb’amy Iesoà mb’eo.
51 „Co pro tebe mohu udělat?“dotkl se ho Ježíš. „Mistře, chci vidět!“
Le hoe ty natoi’ Iesoà aze. Inoñe ty paia’o ahy hanoañe? O Rabòny hoe ty asa’e: Ty hahatreavako.
52 „Staň se, tvá víra tě zachránila.“V té chvíli se slepci vrátil zrak a on se vydal také za Ježíšem.
Hoe t’Iesoà tama’e, Akia, naharombake azo o fatokisa’oo. Nahaisake amy zao re vaho nañorike Iesoà amy lia’ey.

< Marek 10 >