< Jakubův 3 >

1 Bratři, nevytýkejte tak horlivě chyby druhým, vždyť chybujeme všichni. Jestliže budeme jednat špatně jakožto učitelé, náš trest bude o to přísnější. Kdo umí zkrotit svůj jazyk, dokazuje, že je zralý člověk a umí ovládat sám sebe.
RI ai ko, me sota mau, ma komail me toto inong iong saunpadakala, pwe komail asa, me kitail pan lel ong kadeik laud.
2
Pwe pan pak toto kitail kin sapung, a ma amen sota kin sapungki lokaia kis, nan i ol melel amen, o a kak koaki pali war a pokon.
3 I velkého koně donutíte k poslušnosti, jestliže mu do huby vložíte nepatrné udidlo.
Kilang, kitail kin ki ong nan au en os kisin mata, pwe ren peiki ong kitail, o kitail kin kawuk sili war arail pokon.
4 Nebo taková loď: i když je velká a žene ji silný vítr, kormidelník ji ovládá malým kormidlem.
Kilang, pil sop akan! Irail me kalaimun o ang kin ipir wei, ari so, men ilil tikitik kak kawuki ong wasa, me kaptin kin inong iong ia.
5 Jazyk je také nepatrný, a přesto může způsobit velké věci. Od malého plaménku může shořet celý les.
Iduen lo me kokon tikitik eu, a a suaisuai lapalap. Kilang, duen kisiniai tikitik kin isikada nana kalaimun!
6 A jazyk je takový plamének. Zapálen hříchem může způsobit v duši člověka i v jeho okolí mnoho zla. (Geenna g1067)
Iduen lo en aramas, a rasong kisiniai o aude pan sapung karos. Lo o kisan kokon atail, ap kasaminela war pon, a kin isikada wiawia en nan maur atail karos, a pein i isis sang nan pweleko. (Geenna g1067)
7 Člověk umí zkrotit různé druhy zvířat, ptáků, plazů i mořských živočichů,
Pwe song en man laualo karos, o manpir, o me karop, o man akan, me kin memaur nan sed, kin kamandala o kaloedi ren aramas akan.
8 ale svůj vlastní jazyk zkrotit nedovede. Co jednou vysloví zlého, vymkne se jeho vůli a šíří se to jako smrtelný jed.
A lo o sota aramas amen me kak kaloedi, nan me sued kot, me dir en men kamela.
9 Bratři, jedním a týmž jazykem nelze chválit nebeského Otce a zároveň nenávistně útočit na lidi, jeho děti.
I me kitail kapingaki Kaun o Sam, o kitail kariaki i aramas akan, me wiauier ni mom en Kot.
Song ni au ota kapai o karia kin tapi sang ia. Ri ai ko, me sota pung, mepukat en wiaui due.
11 Tak jako z jednoho pramene nevyvěrá zároveň sladká a hořká voda, tak nemůže ani z jedněch úst vycházet chvála a osočování.
Daduen utun pil pot, a kin ki wei pil iau o sadik sang ni por ta ieu?
12 Cožpak si můžete natrhat olivy z fíkovníku a fíky z vinné révy?
Ri ai ko, pik pot pil kak wa wan le, de wain pan kak wan pik? Pil dueta parer sol eu sota kak kida pil.
13 Pokládá se někdo za moudrého a zkušeného? Ať tedy prokáže svou moudrost jemným a krásným jednáním.
Is me lolekong re omail, o erekila padak? I en kasaleda ni lamalam mau a wiawia kan ni impai o lolekong.
14 Máte-li však v srdci plno hořkosti, závisti a sobectví, nechlubte se moudrostí, protože to se nesrovnává.
A ma peirin o akamai mier nan mongiong omail, komail der suaiki palian melel o der kalikame me melel.
15 Vaše myšlení neovládá Bůh, nýbrž vaše pudy a ďábel.
Pwe lolekong wet, me sota tapi sang poa a udan pa et, pali uduk, pali tewil.
16 Vždyť tam, kde se objeví závist a sobecké zájmy, objeví se též nesvár a jiné zlo.
Pwe wasa peirin o akamai mia, nan i wasan saminimin o dodok sued karos kin wiauiaui ia.
17 Moudrost pocházející od Boha je především čistá, mírumilovná, laskavá a ústupná. Je vždy milosrdná a vede k dobrým skutkům. Je upřímná a bez jakéhokoliv pokrytectví.
A lolekong, me tapi sang ni pali poa, mas a kin makelekel, ap pil kaminimin, o kampai, o matarok, o dir en kadek, o wa mau, o so peikasal, o so malaun.
18 Bohu se líbí ti, kdo šíří pokoj.
A wan pung pan kamoremoredi ni popol ren ir, me kin tom pena.

< Jakubův 3 >