< Skutky Apoštolů 15 >

1 V Antiochii se objevili někteří křesťané z Judska a přesvědčovali bývalé pohany, že nestačí jen uvěřit v Krista, ale že ke spáse je nutné přijmout židovské tradice, jak je předepisuje Mojžíšův zákon, a to především obřízku.
A AKAI me kodido sang Iudäa, ap padaki ong saulang kan: Ma komail sota sirkomsais duen tiak en Moses, komail sota pan kak maurela.
2 Pavel a Barnabáš s nimi naprosto nesouhlasili a vznikl z toho vážný spor. Nakonec se rozhodli předložit spornou otázku apoštolům a vedení církve v Jeruzalémě. Vyslali tam skupinu pod vedením Pavla a Barnabáše.
A irail lao liak toror pasang o akakamai ong Paulus o Parnapas, re ap inauki pena, me Paulus i Parnapas, o pil akai irail en kotidalang Ierusalem ren wanporon o saunkoa kan pweki mepukat.
3 Ti, když cestovali Fénicií a Samařskem, vyprávěli křesťanům, jak pohané přijímají víru v Pána Ježíše, a bratři z toho měli všude velkou radost.
Momodisou ap likid ir wei lao ekis wasa. Irail ap weweid nan Pönisien o Samaria o kasokasoiada duen en men liki ar wukila. Irail ari kaperenda melel saulang kan karos.
4 V Jeruzalémě je přijali starší sboru a apoštolové. I těm vyprávěli, jak se Bůh přiznává k jejich práci mezi pohany.
Irail lao lel Ierusalem, momodisou o wanporon, o saunkoa kan ap kasamo ir. Irail ap katitiki meakan, me Kot kotin wiaki irail er.
5 Hned se však ozvali někteří křesťané – příslušníci židovské sekty farizejů: „Pohané, kteří uvěřili v Krista, musejí přijmout obřízku a dodržovat Mojžíšův zákon.“
A akai kisan pwin en Parisär, me saulangalar, me uda indada: Me pung, en sirkomsais ir ala, o kapi ong irail, en wiawia kapung en Moses.
6 Apoštolové a starší svolali poradu o této těžké otázce.
A wanporon o saunkoa kan pokon pena, pwen kaparok duen met.
7 Když po dlouhém rozhovoru stále nemohli dojít k žádnému rozhodnutí, vzal si slovo Petr a řekl: „Bratři, víte, že mne si Bůh vybral, abych jako první zvěstoval evangelium pohanům, a oni uvěřili.
Irail lao kapukapung pena warailar, Petrus ap kotida masani ong irail: Ri ai kan, komail asa, me mas o Kot kotin pil ia dar sang nan pung omail, pwe men liki kan en ronga sang nan au ai masan en rongamau o posonla.
8 Bůh, který vidí do srdce člověka, se k nim přiznal a dal jim stejného Ducha jako nám.
A Kot me kotin ereki mongiong en aramas, kotin kadede irail o kotiki ong irail Ngen saraui dueta kitail,
9 Nedělal v tom žádný rozdíl mezi rozeným židem a pohanem – očistil i jejich srdce vírou.
O a sota kotin wiada irair eu nan pung en kitail o irail ni a kotin kamakel mongiong arail ki poson.
10 Proč chcete být moudřejší než sám Bůh a předělávat je na židy? Vždyť je to zbytečné břemeno, které jsme my ani naši předkové nemohli unést.
Ari, da me komail kasongesongki Kot, en kidang pon pop en tounpadak kan lopu eu, me sam atail akan o pil kitail sota kak wa.
11 I my jsme uvěřili, že nebudeme zachráněni pro svoje židovství, ale pro lásku Pána Ježíše Krista. A v tom jsou nám plně rovni.“
A kitail kin kamekamelele, me kitail pan kamaureki mak en Kaun Iesus Kristus dueta irail.
12 Po tomto projevu celé shromáždění ztichlo a vyslechlo zprávu Barnabáše a Pavla o tom, jaké divy a nadpřirozené věci konal Bůh jejich prostřednictvím mezi pohany.
A pokon o nenenlata o rongerong en Parnapas i Paulus ara katiti duen manaman oko o kilel kai, me Kot kotin wia kidar lim ara nan pung en men liki kan.
13 Když skončili, ujal se slova Jakub: „Bratři, chtěl bych něco říci.
Irail lao nenenlar, Iakopus ap kaparok masanida: Ri ai kan komail rong ia!
14 Slyšeli jsme Šimonovu zkušenost: sám Bůh to byl, kdo poprvé promluvil k pohanům a přijal je mezi svůj lid.
Simon me kasoiada duen en Kot a kotin pwara dong men liki kan ni tapi o pwen pili sang irail kainok eu ong mar a.
15 To plně souhlasí se slovy proroka:
Pwe iduen masan en saukop akan duen a intingidi:
16 ‚Vrátím se a obnovím svůj příbytek, který je v rozvalinách, znovu budu bydlet s vámi.
Murin mepukat I pan puredo o kawiliakapada im en Dawid, me rongki pasanger, o pur ong kauada wasa me olar.
17 Potom mne naleznou i pohané, kterým budete hlásat moje jméno.‘To říká Bůh,
Pwe luan aramas akan en raparapaki Kaun o, pil men liki kan, me wan ad ai, iei me Kaun o masaniadar, me kin kotin wiawia.
18 který nyní koná, co slíbil už před věky. (aiōn g165)
Mepukat me lolok sang ni tapi o. (aiōn g165)
19 Nenakládejte tedy na pohany, kteří uvěřili v Boha, zbytečná břemena.
Ari iet me i kasauiada, kitail ender katoutoui irail me wuki ong Kot sang ren men liki kan.
20 Napišme jim, aby zachovávali jen základní pravidla: ať se vyhýbají všemu, co souvisí s modloslužbou, mravní nezřízeností, a ať nejedí maso s krví ani samotnou krev.
A sen intinge wong irail, ren liki sang kasaut en kot mal akan, o nenek, o man mopelar akan, o nta.
21 Vždyť Mojžíšův zákon se už odedávna vyučuje každou sobotu v synagogách a má dost horlivých zastánců.“
Pwe sang mas kokodo saunkawewe en Moses kin mi nan kanim karos, pwe re kin padapadak duen i nan sinakoke kan ni ran en sapat akan karos.
22 S tím celé shromáždění souhlasilo. Vybrali z vedoucích bratří dva muže. Ti měli v Antiochii vyřídit vše, na čem se v Jeruzalémě usnesli. Byli to Juda zvaný Barsabáš a Silas.
Wanporon o saunkoa kan, o momodisou ap maukidar, en pilada ol akai sang ar pokon o porone ira wei iang Paulus i Parnapas, en kotila Antiokien: Iudas, me pil ad a Parnapas o Silas, ol pukat, me kaun pan saulang kan.
23 Po nich poslali tento dopis: „Apoštolové a starší jeruzalémského sboru vzkazují bratrský pozdrav bratřím v Antiochii, Sýrii a Kylikii, bývalým pohanům.
A iet eten, me re intingiedier ap kadar wong irail: Iet kit wanporon o saunkoa kan o saulang kan kadar wong komail, ri at akan, me ko sang ren men liki kan nan Antiokien, o Sirien, o Sisilia at ranamau.
24 Slyšeli jsme, že k vám přišli od nás lidé, kteří vás znepokojovali a mátli svými názory. My jsme je ničím nepověřili.
Aki at ronger, me akai, me koiei sang re at, kin kaponepone kin ngen omail ar padak kan ni ar kasapunge komail lar indada: Komail en sirkomsais o kapwaiada kapung o; a se sota ki ong irail kusoned akan.
25 Teď jsme se jednomyslně rozhodli poslat k vám Judu a Silase společně s Barnabášem a Pavlem, o nichž víme, že ve službě Kristovu evangeliu nasazují život. Ti vám ještě blíže vysvětlí naše písemné usnesení.
Kit ap wiaki eu ni at maukidar en piladar ol akai, ap kadar wong komail iangaki kompoke pat Parnapas o Paulus.
Ol oko me tonmeteki maur ara ong mar en Kaun Iesus Kristus.
Kit ari kadar wei Iudas o Silas, me pil pan kasoi ong komail mepukat.
28 Podle rozhodnutí Ducha svatého i podle našeho názoru není nutno vám ukládat jakákoliv břemena kromě těchto nejzákladnějších požadavků:
Pwe Ngen saraui o kit kin kupukupura, me mau, se ender ki ong komail eu lopu; mepukat eta me kasampwal:
29 Varujte se toho, co bylo obětováno modlám, nejezte krev ani maso s krví a zachovávejte mravní čistotu. Budete jednat správně, když se přidržíte těchto pokynů. Mějte se dobře!“
Komail liki sang uduk, me mairong ong kot likam, o nta, o man mopelar, o nenek. Ma komail liki sang mepukat, nan komail kin wiawia me mau. Ran kaselel!
30 Pověření bratři se tedy odebrali do Antiochie, odevzdali dopis
Irail lao pakadarala, ap kotilang Antiokien, re ap kapokon ir pena, ki ong irail kisin likau o.
31 a ten byl přečten celému shromáždění. Přinesl všem velikou úlevu a radost.
Irail lao wadoker, ap peren kidar kamait parail.
32 Juda a Silas, kterým Duch svatý ukazoval, co mají mluvit, posilovali a povzbuzovali celý sbor.
A Iudas i Silas, me pil saukop oko panaui kin saulang kan kasoi toto o pil katinai ir ada.
33 Po nějaké době se měli zase vrátit do Jeruzaléma, ale Silas raději zůstal v Antiochii. Také Pavel a Barnabáš tam zůstali a spolu s mnoha dalšími vyučovali a hlásali Kristovo učení.
Irail mi wasa o lao ran akai, ap pakadarala popol sang ren saulang kan, pwe ren kola ren me kadar ira ala.
A Paulus i Parnapas kotikoteta Antiokien, kawewedar o padapadaki masan en Kaun o, o me toto pil iang.
36 Po čase navrhl Pavel Barnabášovi: „Měli bychom se vypravit navštívit sbory a bratry ve všech těch městech, kde jsme kázali o Pánu Ježíši. Rád bych věděl, jak si počínají.“
Kadekadeo murin ran akai Paulus masani on Parnapas: Kita pan purela ren saulang kan, me mi kanim akan, wasa kita padakier duen masan en Kaun o, o kalekalelapok due’rail.
37 Barnabáš souhlasil a radil, aby s sebou vzali zase Jana Marka.
A Parnapas men ukada Ioanes, me pil ad a Markus.
38 To se Pavlovi nezdálo, protože je Marek opustil už v Pamfylii a do hlavní práce s nimi nešel.
A Paulus kupura, me a sota mau, ira en ukada i, me muei sang ira nan Pampilien o solar iang ira kolang dodok.
39 Nemohli se dohodnout, a tak se raději rozdělili. Barnabáš vzal s sebou Marka a vypluli na Kypr.
Ira ari akamai pena lao ira muei pasang. Parnapas ari ukada Markus tanga wong Sipern.
40 Pavel si vybral Silase, vyžádali si požehnání od bratří a vydali se na cestu po pevnině.
Paulus piladar Silas ap kotila. A saulang kan mueidela ira ni mak en Kot.
41 Prošli Sýrií a Kilikií a povzbuzovali křesťany v tamních sborech.
I ari kakan sili nan Sirien o Silisia katinada momodisou kan.

< Skutky Apoštolů 15 >