< Zachariáš 7 >
1 Potom stalo se léta čtvrtého Daria krále, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne měsíce devátého, kterýž jest Kislef,
Darius padixaⱨning tɵtinqi yili toⱪⱪuzinqi ay, yǝni «Hislǝw»ning tɵtinqi küni, Pǝrwǝrdigarning sɵzi Zǝkǝriyaƣa kǝldi.
2 Když poslal do domu Božího Sarezer a Regemmelech, i muži jeho, aby se kořili tváři Hospodinově,
Xu qaƣda Bǝyt-Əl xǝⱨiridikilǝr Xerǝzǝr wǝ Rǝgǝm-Mǝlǝklǝrni Pǝrwǝrdigardin iltipat soraxⱪa ǝwǝtkǝnidi.
3 A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako jsme činili již po mnoho let?
Bǝyt-Əldikilǝr: «Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigarning ɵyidiki kaⱨinlardin, xuningdǝk pǝyƣǝmbǝrlǝrdin: «Ⱨǝrbirimiz kɵp yillardin beri ⱪilƣinimizdǝk, bǝxinqi ayda ⱨǝrbirimiz yǝnila ɵzimizni baxⱪilardin ayrip, yiƣa-zarƣa olturuximiz kerǝkmu?» — dǝp soranglar» dǝp tapiliƣanidi.
4 I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:
Pǝrwǝrdigarning sɵzi manga kelip mundaⱪ deyildi: —
5 Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?
«Zemindiki barliⱪ turuwatⱪan hǝlⱪⱪǝ ⱨǝm kaⱨinlarƣa sɵz ⱪilip mundaⱪ soriƣin: — «Silǝr muxu yǝtmix yildin beri bǝxinqi ay wǝ yǝttinqi aylarda roza tutup yiƣa-zar ⱪilƣininglarda, silǝr manga, ⱨǝⱪiⱪǝtǝn manga roza tuttunglarmu?
6 A když jíte aneb pijete, zdaliž ne pro sebe jíte a ne pro sebe pijete?
Yegininglar, iqkininglar, bu pǝⱪǝt ɵzünglar üqünla yǝp-iqkininglardin ibarǝt boldi ǝmǝsmu?
7 Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?
Bular Yerusalem wǝ uning ǝtrapidiki xǝⱨǝrliri aⱨalilik bolƣan, taza awatlaxⱪan qaƣlarda, jǝnubiy Yǝⱨuda wǝ tɵwǝn tüzlǝnglik aⱨalilik bolƣan qaƣlarda, Pǝrwǝrdigar burunⱪi pǝyƣǝmbǝrlǝr arⱪiliⱪ jakarliƣan sɵzlǝr ǝmǝsmu?
8 I stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, řkoucí:
Pǝrwǝrdigarning sɵzi Zǝkǝriyaƣa kelip mundaⱪ deyildi: —
9 Takto mluvíval Hospodin zástupů, řka: Soud pravý vynášejte, a milosrdenství a lítosti dokazujte jeden každý k bližnímu svému.
«Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — «Ⱨǝⱪiⱪiy adalǝtni yürgüzünglar, bir-biringlarƣa meⱨir-muⱨǝbbǝt wǝ rǝⱨim-xǝpⱪǝt kɵrsitinglar,
10 A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
tul hotun wǝ yetim-yesirlarni, yat adǝmlǝr wǝ namratlarni bozǝk ⱪilmanglar; ⱨeqkim ɵz ⱪerindixiƣa kɵnglidǝ yamanliⱪ oylimisun.
11 Ale nechtěli pozorovati, a nastavili ramene urputného, a uši své obtížili, aby neslyšeli.
Biraⱪ [ata-bowiliringlar] anglaxni rǝt ⱪilƣan, ular jaⱨilliⱪ bilǝn boynini tolƣap, anglimasⱪa ⱪulaⱪlirini eƣir ⱪilƣan;
12 A srdce své učinili kámen přetvrdý, aby neslyšeli zákona toho a slov těch, kteráž posílal Hospodin zástupů Duchem svým skrze proroky předešlé. Pročež přišel hněv veliký od Hospodina zástupů.
ular Tǝwrat ⱪanunini wǝ samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigarning Ɵz Roⱨi bilǝn burunⱪi pǝyƣǝmbǝrlǝr arⱪiliⱪ ǝwǝtkǝn sɵzlirini anglimasliⱪ üqün kɵnglini almastǝk ⱪattiⱪ ⱪilƣanidi; xunga samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigardin intayin ⱪattiⱪ ƣǝzǝp qüxkǝn;
13 Nebo stalo se, že jakož volajícího neslyšeli, tak když volali, neslyšel jsem, praví Hospodin zástupů.
xundaⱪ boldiki, Mǝn ularni qaⱪirƣanda ular anglaxni rǝt ⱪilƣandǝk, ular qaⱪirƣanda Mǝnmu anglaxni rǝt ⱪildim» — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar,
14 A vichřicí rozptýlil jsem je mezi všecky ty národy, kterýchž neznali, a země tato spustla po nich, tak že nebylo žádného, kdo by tudy chodil, a tak přivedli zemi žádoucí na spuštění.
— «wǝ Mǝn ularni ular tonumaydiƣan barliⱪ ǝllǝr arisiƣa ⱪara ⱪuyun bilǝn tarⱪitiwǝttim; ularning ketixi bilǝn zemin wǝyran bolƣan, andin uningdin ɵtkǝnlǝrmu, ⱪaytⱪanlarmu bolƣan ǝmǝs; qünki ularning sǝwǝbidin illiⱪ zemin wǝyranǝ ⱪilinƣan».