Zachariáš 13
1 V ten den bude studnice otevřená domu Davidovu a obyvatelům Jeruzalémským, k obmytí hřícha i nečistoty.
Xu küni Dawut jǝmǝti ⱨǝm Yerusalemda turuwatⱪanlar üqün gunaⱨni wǝ paskiniliⱪni yuyidiƣan bir bulaⱪ eqilidu.
2 Stane se také v ten den, praví Hospodin zástupů, že vyhladím jména modl z země, tak že nebudou připomínány více, nýbrž také i ty proroky a ducha nečistoty vyprázdním z země.
Xu küni xundaⱪ boliduki, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar, — Mǝn mǝbudlarning namlirini zemindin yoⱪitimǝnki, ular yǝnǝ ⱨeq ǝslǝnmǝydu; wǝ Mǝn pǝyƣǝmbǝrlǝrni wǝ paskina roⱨnimu zemindin qiⱪirip yɵtkiwetimǝn.
3 I stane se, prorokoval-li by někdo více, že jemu řeknou otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili: Nebudeš živ, proto že jsi lež mluvil ve jménu Hospodinovu. I probodnou jej otec jeho a matka jeho, kteříž jej zplodili, že prorokoval.
Xundaⱪ ǝmǝlgǝ axuruliduki, birǝylǝn yǝnila pǝyƣǝmbǝrqilik ⱪilip bexarǝt berǝy desǝ, uning ɵzini tuƣⱪan ata-anisi uningƣa: «Sǝn ⱨayat ⱪalmaysǝn; qünki Pǝrwǝrdigarning namida yalƣan gǝp ⱪiliwatisǝn» dǝydu; andin ɵzini tuƣⱪan ata-anisi uni bexarǝt beriwatⱪinidila sanjip ɵltüridu.
4 A tak stane se v ten den, že se budou styděti proroci ti, každý za vidění své, když by prorokovali, aniž oblekou sukně z srstí, aby klamali.
Xu küni xundaⱪ boliduki, pǝyƣǝmbǝrlǝrning ⱨǝrbiri ɵzliri bexarǝt beriwatⱪanda kɵrgǝn kɵrünüxtin hijil bolidu; ular hǝⱪni aldax üqün ikkinqi qupurluⱪ qapanni kiymǝydu;
5 Ale dí každý: Nejsem já prorok. Muž, kterýž zemi dělá, jsem já; nebo mne učil tomu člověk od dětinství mého.
U: «Mǝn pǝyƣǝmbǝr ǝmǝs, mǝn pǝⱪǝt teriⱪqimǝn; qünki yaxliⱪimdin tartip tupraⱪ bilǝn tirikqilik ⱪiliwatimǝn» — dǝydu.
6 A dí-li kdo jemu: Jaké to máš rány na rukou svých? I odpoví: Jimiž jsem zbit v domě těch, kteříž mne milují.
Əmdi birsi uningdin: «Ⱨǝy, ǝmdi sening mǝydǝngdiki bu zǝhmǝtlǝr nemǝ?» — desǝ, u: «Dostlirimning ɵyidǝ yarilinip ⱪaldim» — dǝp jawab beridu.
7 Ó meči, prociť na pastýře mého, a na muže bližního mého, praví Hospodin zástupů. Bí pastýře, a rozprchnou se ovce, ale zase obrátím ruku svou k maličkým.
Oyƣan, i ⱪiliq, Mening padiqimƣa, yǝni Mening xerikim bolƣan adǝmgǝ ⱪarxi qiⱪ, — dǝydu samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar; — Padiqini uruwǝt, ⱪoylar patiparaⱪ bolup tarⱪitiwetilidu; Mǝn ⱪolumni kiqik peillarning üstigǝ qüxürüp turƣuzimǝn.
8 Nebo stane se po vší zemi této, praví Hospodin, že dvě částky vyhlazeny budou v ní a zemrou, a třetí v ní zanechána bude.
Zeminda xundaⱪ ǝmǝlgǝ axuruliduki, — dǝydu Pǝrwǝrdigar, — üqtin ikki ⱪismi ⱪirilip ɵlidu; biraⱪ üqtin bir ⱪismi uningda tirik ⱪalidu.
9 A i tu třetí uvedu do ohně, a přeženu je, jako se přehání stříbro, a zprubuji je, jako prubováno bývá zlato. Každý vzývati bude jméno mé, a já vyslyším jej. Řeknu: Lid můj jest: a on dí: Hospodin jest Bůh můj.
Andin Mǝn üqinqi ⱪismini otⱪa kirgüzimǝn, ularni kümüx tawliƣandǝk tawlaymǝn, altun sinalƣandǝk ularni sinaymǝn; ular Mening namimni qaⱪirip nida ⱪilidu wǝ Mǝn ularƣa jawab berimǝn; Mǝn: «Bu Mening hǝlⱪim» dǝymǝn; ular: «Pǝrwǝrdigar mening Hudayim» — dǝydu.
