Pieseò 4
1 Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
Eis que você é linda, meu amor. Eis que você é linda. Seus olhos são como pombas atrás de seu véu. Seu cabelo é como um rebanho de cabras, que descem do Monte Gilead.
2 Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Seus dentes são como um rebanho recém-cortado, que surgiram da lavagem, onde cada um deles tem gêmeos. Nenhum deles é enlutado.
3 Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
Your os lábios são como fio escarlate. Sua boca é adorável. Seus templos são como um pedaço de romã atrás de seu véu.
4 Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
Seu pescoço é como a torre de David construída para um arsenal, em que pendem mil escudos, todos os escudos dos homens poderosos.
5 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
Your dois peitos são como dois peitos de bunda que são gêmeos de uma ova, que se alimentam entre os lírios.
6 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
Até o dia ficar frio e as sombras fugirem, Irei para a montanha da mirra, até a colina do incenso.
7 Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
Vocês são todos lindos, meu amor. Não há lugar em você.
8 Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
Venha comigo do Líbano, minha noiva, comigo do Líbano. Veja do alto de Amana, do topo do Senir e Hermon, das covas dos leões, das montanhas dos leopardos.
9 Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
Você arrebatou meu coração, minha irmã, minha noiva. Você arrebatou meu coração com um de seus olhos, com uma corrente do seu pescoço.
10 Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
Como é belo o seu amor, minha irmã, minha noiva! Quão melhor é seu amor do que o vinho, a fragrância de seus perfumes do que todos os tipos de especiarias!
11 Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
Seus lábios, minha noiva, pingam como o favo de mel. Mel e leite estão debaixo de sua língua. O cheiro de suas roupas é como o cheiro do Líbano.
12 Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
My irmã, minha noiva, é um jardim trancado; uma mola trancada, uma fonte selada.
13 Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
Seus rebentos são um pomar de romãs, com frutos preciosos, henna com plantas de spikenard,
14 Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
spikenard e açafrão, calamus e canela, com todo tipo de árvore de incenso; mirra e aloés, com todas as melhores especiarias,
15 Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
uma fonte de jardins, um poço de águas vivas, fluindo do Líbano.
16 Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.
Desperte, vento norte, e venha, você para o sul! Sopre no meu jardim, para que suas especiarias possam fluir para fora. Que minha amada entre em seu jardim, e saborear seus preciosos frutos.
