< Římanům 9 >

1 Pravduť pravím v Kristu a neklamámť, čemuž i svědomí mé svědectví vydává v Duchu svatém,
Ngo jvjvbv mindung dunv; ngo kristo gvngv okv ngo mvvma dunv. Ngo mvngnam sum, Darwknv Dow lokv rigv namv, vbvka ngo jvjv rungdu vla mintamjidu
2 Žeť mám veliký zámutek a ustavičnou bolest v srdci svém.
vdwlo ngo mindu ngoogv mvngruv vdwgo kaidu, vdwgo ngoogv achiv haapok lokv nyeka madu vdu
3 Nebo žádal bych já sám zavrženým býti od Krista místo bratří svých, totiž příbuzných svých podle těla.
holvgabv ngoogv nyiv, ngoogv awgv adwnv okv oyiv! Holvgabv ngo atuv bunu lvgabv Pwknvyarnnv gv beenam lo okv Kristo gv lokv apin sito kunvpv vla mvngdu.
4 Kteřížto jsou Izraelští, jejichžto jest přijetí za syny, i sláva, i smlouvy, i Zákona dání, i služba Boží, i zaslíbení.
Bunu vdwv Pwknvyarnv gv nyi ngv; Hv bunua ninyigv umvuu bv mvtoku okv turnam loung am bunu gvlo kaatam jito; Hv ninyigv umkvpakvvnam am bunugv lvkobv mvtoku okv Pvbv nga bunua jitoku; Bunu vdwv jvjvrungbv kumnya jiduku; bunu vdwv Pwknvyarnv gv milvpvvnam laarwk sinyatoku;
5 Jejichž jsou i otcové, a ti, z nichžto jest Kristus podle těla, kterýž jest nade všecky Bůh požehnaný na věky. Amen. (aiōn g165)
Bunu vdwv Hebrew abuapa yunam lokv ali linvgo; okv kristo, nyia nyidung akobv bunugv lokv lindu. Pwknvyarnv ngv, mvnwng nga rigvdogvnv, hartv tvbv la riyilaka vdunv! Amen. (aiōn g165)
6 Avšak nemůže zmařeno býti slovo Boží. Nebo ne všickni, kteříž jsou z Izraele, Izraelští jsou.
Ngo Pwknvyarnv gv milvpvvnam v dooku makv vla mima dunv; holvgabv Israel gv nyi mvnwng ngv Pwknvyarnv gv nyi mvngchikbv rimadunv.
7 Aniž proto, že jsou símě Abrahamovo, hned také všickni jsou synové, ale v Izákovi nazváno bude tvé símě.
Vmajvka Abraham gv singsit lokv linv mvnwng vka Pwknvyarnv gv umvuu bv rimwng madunv. Pwknvyarnv Abrahamnyi mintoku, “Ngo nam milvpvvdu kunv Isaak gv lokv noogv husiv twngtv bv doosiksilin reku.”
8 To jest, ne všickni ti, jenž jsou synové těla, jsou také synové Boží, ale kteříž jsou synové Božího zaslíbení, ti se počítají za símě.
Soogv vbv minam umvuu bvngnam dvdv ngv bvngdinnv Pwknvyarnv gv umvuu bv Pwknvyarnv gv umvuu bv ridunv vnam kaama; vbvmayabv, Pwknvyarnv gv milvpvvnam lokv umvuu bvngnam dvdvlo jvjvbv singsit doosiksinam am mindu.
9 Nebo toto jest slovo zaslíbení: V týž čas přijdu, a Sára bude míti syna.
Holvgabv Pwknvyarnv gv milvpvvnamv oogv vkvnv gamchargo mimpv jito; “oogv aluching lo ngo aakur rekunyi, okv sara umvuu go dooreku vto.”
10 A netoliko to, ale i Rebeka z jednoho počavši, totiž z Izáka, otce našeho, toho důvodem jest.
Okv si tikma, holvgavbolo Rebika gv kuunyilo anyi vka abu akinnv, Isaak ngonugv abuapa ngv.
11 Nebo ještě před narozením obou těch synů, a prve nežli co dobrého nebo zlého učinili, aby uložení Boží, kteréžto jest podle vyvolení, a tak ne z skutků, ale z toho, jenž povolává, pevné bylo,
Vbvritola oogv vbv minam lokv akonv vv Pwknvyarnv gv atubogv mvngnam lokv gaklin kunamv, Pwknvyarnv ninyia minto, “bvngcho yanam angv vv boru yanga rijivngji yanv gobv rire.” Pwknvyarnv bunua bvngtv madv bv sum mincho jitoku, bunu oguguka alvnvnga alvmanv nga rima dubv; vkvlvgabv Pwknvyarnv gv so gaknamv ninyigv goknam lokv rito, okv bunugv oguguka rinamdoonam lokvma.
12 Řečeno jest jí: Větší sloužiti bude menšímu,
13 Jakož psáno jest: Jákoba jsem miloval, ale Ezau nenáviděl jsem.
Darwknv kitap v vbv minto, “ngo Jakopnyi pakdunv, vbvritola Isaunyi pakma dunv.”
14 I což tedy díme? Zdali nespravedlnost jest u Boha? Nikoli.
Vbvrikubolo ngonu minladunv, vv Pwknvyarnv jwngkadaka madu nvgoi? Ma vbvdv ma.
15 Nebo Mojžíšovi dí: Smiluji se nad tím, komuž milost učiním, a slituji se nad tím, nad kýmž se slituji.
Vkvlvgabv hv Mosesnyi minto, “ngo yvvnyi mvngdudw um ngo aya dunv; ngo yvvnyi mvngdudw um ngo pakdunv.”
16 A tak tedy neníť vyvolování na tom, jenž chce, ani na tom, jenž běží, ale na Bohu, jenž se smilovává.
Vkvlvgabv vbvrikubolo, ogumvnwng mvnging nama, ngonu nyia mvngdung okv ridung lokv ogudw um rimadu, vbvritola Pwknvyarnv gv aya mvngchik lokv ridunv.
17 Nebo dí Písmo faraonovi: Proto jsem vzbudil tebe, abych na tobě ukázal moc svou a aby rozhlášeno bylo jméno mé po vší zemi.
Holvgabv Darwknv kitap v Ejipt gv dvbv nga mindu, “ngo nam ngoogv jwkrwa kaatamla rinvvngnv dubv dvbv gobv mvpvnv okv ngoogv kai am nyiamooku mvnwng lo chinsik karmu dubv vla.”
18 A tak tedy nad kýmž chce, smilovává se, a koho chce, zatvrzuje.
Holvgabv vbvrikubolo, Pwknvyarnv gv ninyigv aya nga yvvnyi mvngka dudw um jiso mvngnam am hv jidu okv hv ninyigv mvnggwnglo yvvnyika akortor dubv mvso mvngbolo mvladu.
19 Ale díš mi: I pročež se pak hněvá? Nebo vůli jeho kdo odepřel?
Vbvritola nonuno akin gonv ngam vbv minre, “si vbvridubolo, oguaingbv Pwknvyarnv nyigonv gv rimur am mapa ridw? Yvvdw Pwknvyarnv gv mvnglwk ka mvtor nyola redw?”
20 Ale ó člověče, kdo jsi ty, že tak odpovídáš Bohu? Zdaž hrnec dí hrnčíři: Pročs mne tak udělal?
Vbvritola ngoogv ajin vdw, nonu yvvla, Pwknvyarnvnyi mingkurla mirwk sila jinv ngv? Pvchwng ngv mvnv atu am “no nga ogubv svbv mvpvnvri vla tvka sudunvri?”
21 Zdaliž hrnčíř nemá moci nad hlinou, aby z jednostejného truple udělal jednu nádobu ke cti a jinou ku potupě?
Ogubvrijvka, yvvdw Pvching mvnv ngv vv atugv mvnggwng bv ogubv mvnvrinv nwngdudw vbvching mvnvrinvre, okv takam kvdw nuunum akin lokv pvchwng anyi mvnam um, akonyi apum pamrinyi okv akonyi kvvbi adung lo mvnvrinv mindu.
22 Což pak divného, že Bůh, chtěje ukázati hněv a oznámiti moc svou, snášel ve mnohé trpělivosti nádoby hněvu, připravené k zahynutí.
Okv Pwknvyarnv gv ogugo ripvdw vv jvjvbv vsukaring sibv rito. Hv ninyigv haachi nama kaatam nwngtoku. Okv ninyigv jwkrwa chimu toku. Vbvritola hv achialvbv saktvto yvvdw ninyigv haachi nama hiru rugvdudw, oogv sitvyaatv lakula sigvngoogv tvvdu kunv ngv.
23 A takž také, aby známé učinil bohatství slávy své při nádobách milosrdenství, kteréž připravil k slávě.
Okv hv ninyigv nyitv kairungnv hartvbamtv aka achialvbv kaatam vngroku, oogv ninyigv aya nga paamu dubv vla ngonugv aolo pwlwk kunam vkvnvgo, yvvdw ngonu vdwgvlo hv ninyigv yunglit nama laarwk sidubv mvpvripv dukunv.
24 Kterýchžto i povolal, totiž nás, netoliko z Židů, ale také i z pohanů,
Holvgabv ngonuka goknam nyi bv ridukunv, Jius vdwgv pingko lokv gokmwng mvngchik ma vbvritola Jentail vdwgv pingko loka gokdu.
25 Jakož i skrze Ozé dí: Nazovu nelid můj lidem mým, a nemilou nazovu milou.
So si ogubv hv mindudw Hosea kitap lo doodu. “Yvvdw ngoogv nyi bv rima dunv ‘ngoogv nyi’ bv gokreku. Ngoogv pakma nam diringmooku vdwa, ‘ngo pakya yarungnam gobv gokreku.’
26 A budeť na tom místě, kdež řečeno bylo jim: Nejste vy lid můj, tuť nazváni budou synové Boha živého.
Okv achialv bv mooku lo ogolo bunu mimpv kudw, ‘nonu ngoogv nyi makv vla.’ Hoka bunu vdwv turnv Pwknvyarnv gv umvuu ngv vla mireku.”
27 Izaiáš pak volá nad Izraelem, řka: Byť pak byl počet synů Izraelských jako písek mořský, ostatkové toliko spaseni budou.
Okv Aijaya ka Israel vdwgv lvkwnglo gokpa jito: “Israel gv nyi vdwv svmasa gv chokri gv aingbv rijeka, vbvrikwng kujvka miang chaigo ringlin komwng rinvpv;
28 Nebo pohubení učiní spravedlivé, a to jisté, pohubení zajisté učiní Pán na zemi, a to jisté.
Um lvgabv Ahtu nyiamookua ninyigv sabsvbusv ngam baapu alvbv kaadartabia reku.”
29 A jakož prve pověděl Izaiáš: Byť byl Pán zástupů nepozůstavil nám semene, jako Sodoma učiněni bychom byli, a Gomoře byli bychom podobni.
Sum Aijaya gvlo kvvlo vbvching minto, “Ahtu kainv, singsitnv kvvgonyi ngonua apak jimabolo, ngonu sodom aingbv ripvkunvpv, ngonu Gomora aingbv ripvkunvpv.”
30 Což tedy díme? Že pohané, kteříž nenásledovali spravedlnosti, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti té, kteráž jest z víry;
Vkvlvgabv ngonu Jentail vdwgv lvkwnglo mindu, oogv yvvdw bunu atubongv Pwknvyarnv gvlo tarwkbak bv doodubv gwngma dudw, ninyigvlo tarwkbak bv mvngjwng lokv doomudakmudu;
31 Izrael pak následovav zákona spravedlnosti, k zákonu spravedlnosti nepřišel.
Pwknvyarnv gv nyi ridula, oogv Pvbv ngam mala tarwkbak bv bunugv Pwknvyarnv gvlo doodubv vla rinv vdwv, vv paamatuku.
32 Proč? Nebo ne z víry, ale jako z skutků Zákona jí hledali. Urazili se zajisté o kámen urážky,
Okv vv ogulvgabv paamadunv? Vkvlvgavbolo bunu mvngjwng nama mvnging mabv rito vbvritola bunu ogugo ridudw um mvnging mvngto. Okv vkvlvgabv bunu “vlwng dwktup” kolo dwktupla rito.
33 Jakož psáno jest: Aj, kladu na Sionu kámen urážky a skálu pohoršení, a každý, kdož uvěří v něj, nebude zahanben.
Oogv Darwknv gv kitap lo minto: “Kaatoka, ngo Jayon lo vlwng pvgo vvpvdunv vv nyi vdwa dwktup more, vlwng pvngv vv bunua gimup more. Vbvritola yvvdw ninyia mvngjwng dunv um sanga momare.”

< Římanům 9 >