Žalmy 89
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
Esrahilaisen Eetanin mietevirsi. Minä laulan Herran armoteoista lakkaamatta, julistan suullani sinun uskollisuuttasi polvesta polveen.
2 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
Minä sanon: ikiajoiksi on armo rakennettu, sinä olet perustanut uskollisuutesi taivaisiin. -
3 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
"Minä olen tehnyt liiton valittuni kanssa, olen palvelijalleni Daavidille vannonut:
4 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
'Minä vahvistan sinun jälkeläisesi ikiajoiksi ja rakennan sinulle valtaistuimen polvesta polveen'". (Sela)
5 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
Ja taivaat ylistävät sinun ihmeitäsi, Herra, ja pyhäin seurakunta sinun uskollisuuttasi.
6 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
Sillä kuka pilvissä on Herran vertainen, kuka Jumalan poikain joukossa on niinkuin Herra?
7 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
Hän on Jumala, ylen hirmuinen pyhien kokouksessa, peljättävämpi kaikkia, jotka hänen ympärillänsä ovat.
8 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
Herra, Jumala Sebaot, kuka on voimassa sinun vertaisesi, Herra? Ja sinun uskollisuutesi ympäröitsee sinua.
9 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
Sinä hallitset meren raivon; kun sen aallot kohoavat, sinä ne asetat.
10 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
Sinä ruhjoit Rahabin kuin sodassa kaatuneen; väkevällä käsivarrellasi sinä ajoit vihollisesi hajalle.
11 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
Sinun ovat taivaat, sinun on myös maa; maanpiirin täysinensä sinä olet perustanut.
12 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
Sinä loit pohjoisen ja etelän; sinun nimestäsi riemuitsevat Taabor ja Hermon.
13 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
Sinulla on käsivarsi voimaa täynnä, väkevä on sinun kätesi, korotettu sinun oikea kätesi.
14 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
Vanhurskaus ja oikeus on sinun valtaistuimesi perustus, armo ja totuus käy sinun kasvojesi edellä.
15 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
Autuas se kansa, joka tuntee juhlariemun, ne, jotka vaeltavat sinun kasvojesi valkeudessa, Herra!
16 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
He riemuitsevat sinun nimestäsi kaikkina päivinänsä, ja sinun vanhurskautesi voimasta heidät korotetaan.
17 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
Sillä sinä olet heidän väkevyytensä, heidän kaunistuksensa, ja sinä armossasi kohotat meidän sarvemme.
18 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
Sillä meidän kilpemme on Herran huomassa, meidän kuninkaamme on Israelin Pyhän huomassa.
19 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
Silloin sinä näyssä puhuit hurskaillesi ja sanoit: "Minä olen pannut avun sankarin käteen, olen kansan keskeltä korottanut valittuni:
20 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
minä olen löytänyt Daavidin, palvelijani, olen voidellut hänet pyhällä öljylläni.
21 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
Minun käteni on lujasti tukeva häntä, minun käsivarteni on häntä vahvistava.
22 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
Ei vihollinen yllätä häntä, eikä vääryyden mies häntä sorra;
23 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
vaan minä hävitän hänen ahdistajansa hänen edestänsä ja lyön hänen vihamiehensä maahan.
24 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
Minun uskollisuuteni ja armoni on hänen kanssansa, ja minun nimessäni kohoaa hänen sarvensa.
25 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
Minä asetan hänen kätensä vallitsemaan merta ja virtoja hänen oikean kätensä.
26 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
Hän kutsuu minua: 'Sinä olet minun isäni, sinä minun Jumalani ja pelastukseni kallio'.
27 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
Ja minä asetan hänet esikoiseksi, maan kuninkaista korkeimmaksi.
28 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
Minä säilytän armoni hänelle iankaikkisesti, ja minun liittoni hänen kanssaan on luja.
29 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
Minä annan hänen jälkeläistensä säilyä iäti ja hänen valtaistuimensa niin kauan, kuin taivaat pysyvät.
30 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
Jos hänen poikansa hylkäävät minun lakini eivätkä vaella minun oikeuksieni mukaan,
31 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
jos he minun säädökseni rikkovat eivätkä noudata minun käskyjäni,
32 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
niin minä rankaisen vitsalla heidän rikoksensa ja heidän pahat tekonsa vitsauksilla;
33 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
mutta armoani en minä ota häneltä pois enkä vilpistele uskollisuudestani.
34 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
En minä liittoani riko, enkä muuta sitä, mikä on minun huuliltani lähtenyt.
35 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
Minä olen kerran vannonut pyhyyteni kautta, ja totisesti, minä en Daavidille valhettele:
36 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
'Hänen jälkeläisensä pysyvät iankaikkisesti, ja hänen valtaistuimensa on minun edessäni niinkuin aurinko,
37 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
se pysyy lujana iankaikkisesti niinkuin kuu. Ja todistaja pilvissä on uskollinen'." (Sela)
38 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
Ja kuitenkin sinä hylkäsit voideltusi ja pidit häntä halpana ja olet vihastunut häneen.
39 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
Sinä olet purkanut palvelijasi liiton, olet häväissyt hänen kruununsa, olet heittänyt sen maahan.
40 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
Sinä olet särkenyt kaikki hänen muurinsa, olet pannut raunioiksi hänen linnoituksensa.
41 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
Kaikki tien kulkijat ovat häntä ryöstäneet, hän on joutunut naapuriensa häväistäväksi.
42 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
Sinä olet korottanut hänen vihollistensa oikean käden, olet tuottanut ilon kaikille hänen vihamiehillensä.
43 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
Sinä olet kääntänyt takaisin hänen miekkansa terän etkä ole sodassa pitänyt häntä pystyssä.
44 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
Sinä olet tehnyt hänen loistostansa lopun ja olet syössyt maahan hänen valtaistuimensa.
45 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
Sinä olet lyhentänyt hänen nuoruutensa päivät, olet hänet häpeällä peittänyt. (Sela)
46 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
Kuinka kauan sinä, Herra, itsesi yhäti kätket? Kuinka kauan sinun vihasi tulena palaa?
47 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
Muista, kuinka lyhyt minun elämäni on, kuinka katoavaisiksi sinä olet luonut kaikki ihmislapset.
48 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
Kuka on se mies, joka jää eloon eikä kuoloa näe, joka pelastaa sielunsa tuonelan kädestä? (Sela) (Sheol h7585)
49 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
Herra, missä ovat sinun entiset armotekosi, jotka sinä uskollisuudessasi vannoit Daavidille?
50 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
Ajattele, Herra, palvelijaisi häpäisyä ja mitä minun kaikilta noilta monilta kansoilta täytyy povessani kestää,
51 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
kun, Herra, sinun vihollisesi herjaavat, herjaavat sinun voideltusi askeleita.
52 Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.
Kiitetty olkoon Herra iankaikkisesti. Amen, amen.
