Žalmy 84
1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm. Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!
En Psalm Korah barnas, på Gittith, till att föresjunga. Huru lustige äro dina boningar, Herre Zebaoth!
2 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.
Min själ längtar och trängtar efter Herrans gårdar. Min kropp och själ fröjda sig uti lefvandes Gudi.
3 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.
Ty foglen hafver funnit ett hus, och svalan sitt bo, der de sina ungar lägga; nämliga ditt altare, Herre Zebaoth, min Konung och min Gud.
4 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. (Sélah)
Salige äro de som i dino huse bo, de lofva dig till evig tid. (Sela)
5 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,
Salige äro de menniskor, som dig för sin starkhet hålla, och af hjertat efter dig vandra;
6 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.
De der gå genom jämmerdalen, och göra der källor; och lärarena varda med mycken välsignelse prydde.
7 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.
De vinna den ena segren efter den andra, att man se må, att den rätte Guden är i Zion.
8 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. (Sélah)
Herre Gud Zebaoth, hör min bön; akta härtill, Jacobs Gud. (Sela)
9 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.
Gud, vår sköld, skåda dock; se uppå din smordas rike.
10 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.
Ty en dag uti dina gårdar är bättre, än eljest tusende. Jag vill heldre vakta dörrena uti mins Guds huse, än länge bo uti de ogudaktigas hyddom.
11 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti.
Ty Herren Gud är sol och sköld. Herren gifver nåd och äro; dem frommom skall intet godt fattas.
12 Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě.
Herre Zebaoth, säll är den menniska, som sig förlåter uppå dig.
