< Žalmy 83 >
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Pesem in psalm Asafu. O Bog, ne molči, ne delaj se gluhega, in ne mirúj, o Bog mogočni!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Ker glej, neprijatelji tvoji ropotajo, in sovražniki tvoji dvigujejo glavo.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
Zoper ljudstvo tvoje prekanjeno delajo naklep; in posvetujejo se zoper skrite tvoje.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Rekoč: Dejte, potrebimo jih, da ne bodejo narod, da se ne bode več imenovalo ime Izraelovo.
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Ker naklep so storili z enakimi srci; zoper tebe so sklenili zavezo.
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
Šatori Idumejcev in Izmaeličanov, Moabljani in Agarenci;
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Gebaljani in Amonjani in Amalečani; Palestinjani s Tira prebivalci.
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
Tudi Asirijan se jim je pridružil; roka so sinovom Lotovim.
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Stóri jim kakor Madijanom, kakor Sisaru, kakor Jabinu ob potoku Kisonu,
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
Ki so bili pokončani pri Endoru; postali so zemlje gnoj.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Naredi njih plemenitnike same kakor Oreba, in kakor Zeba; kakor Zebaha in Salmuna vse njih poglavarje,
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
Kateri pravijo: Pridobimo prebivališča Božja.
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Bog moj, naredi jih kakor kolo, kakor pleve pred vetrom.
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Kakor ogenj požiga gozd, in kakor plamen vnema gore,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
Tako jih pódi z viharjem svojim; in z vrtincem svojim jih preplaši.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Sè sramoto napolni njih obličje; da se bode iskalo ime tvoje, o Gospod.
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Rudečica naj jih oblije, in zbegajo naj se večno; sramujejo se naj in poginejo;
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
Da se spozná, da si ti, kateremu edinemu je ime Gospod, vzvišen nad vesoljno zemljo.