Žalmy 83
1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
Боже! Немој замукнути, немој ћутати, нити почивај, Боже!
2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
Јер ево непријатељи Твоји узавреше, и који Те ненавиде, подигоше главу.
3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
По народ Твој зло наумише, и договарају се на изабране Твоје.
4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
Рекоше: Ходите да их истребимо између народа да се више не спомиње име Израиљево.
5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
Сложно присташе и супрот Теби веру ухватише:
6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
Насеља Едомова и Исмаиловци, Моав и Агарени,
7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
Гевал и Амон и Амалик, Филистеји с Тирцима;
8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
И Асур удружи се с њима; постадоше мишица синовима Лотовим.
9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
Учини им онако као Мадијану, као Сисари, као Јавину на потоку Кисону.
10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
Који су истребљени у Аендору, нагнојише собом земљу.
11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
Уради с њима, с кнезовима њиховим, као с Оривом и Зивом, и са свима главарима њиховим као са Зевејем и Салманом.
12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
Јер говоре: Освојимо насеља Божија.
13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
Боже мој! Заповеди нека буду као прах, као песак пред ветром.
14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
Као што огањ сажиже шуму, и као пламен што запаљује горе,
15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
Тако их погнај буром својом и вихором својим смети их.
16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
Покриј лице њихово срамотом, да би тражили име Твоје, Господе!
17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
Нека се стиде и сраме довека, нека се смету и изгину!
18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
И нека знају да си Ти, коме је име Господ, једини највиши над свом земљом.
