Žalmy 83

1 Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.

Cantique et Psaume d'Asaph. O Dieu, qui sera semblable à toi? Ne garde point le silence, ô Dieu, ne te tiens pas en repos.

2 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.

Car voilà que tes ennemis ont crié, et que ceux qui te haïssent ont levé la tête.

3 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,

Ils ont formé de perfides conseils, ils ont conspiré contre tes saints;

4 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.

Ils ont dit: Venez, et bouleversons-les; qu'ils ne soient plus une nation, et que l'on ne se souvienne plus du nom d'Israël.

5 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,

Ils ont délibéré unanimement; ils ont fait ensemble alliance contre toi:

6 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,

Les tentes des Iduméens, et les Ismaélites, et Moab, et les Agaréniens,

7 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.

Et Gébal, et Ammon, et Amalec, et les étrangers avec les habitants de Tyr;

8 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)

Assur aussi est venu avec eux; ils sont les champions des fils de Lot.

9 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,

Fais-leur comme à Madian et Sisara, et comme à Jabin au torrent de Cison.

10 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.

Ils furent détruits à Endor; ils devinrent comme le fumier de la terre.

11 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.

Traite leurs princes comme Oreb et Zeb, et Zébée et Salmana, tous leurs princes,

12 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.

Qui ont dit: Possédons en héritage le sanctuaire de Dieu.

13 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.

Mon Dieu, fais qu'ils soient comme une roue, comme la paille devant la face du vent.

14 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,

Tel un feu brûle la forêt; telle une flamme incendie les montagnes:

15 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.

Ainsi tu les poursuis de ta tempête, et tu les trouble en ta colère.

16 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.

Remplis leur face d'ignominie, et ils cherchent ton nom, Seigneur.

17 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.

Qu'ils rougissent de honte et soient remplis de trouble dans les siècles des siècles; qu'ils soient confondus, et qu'ils périssent.

18 A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.

Et qu'ils connaissent que ton nom est le Seigneur, et que seul tu es le Très-Haut sur toute la terre.