Žalmy 81
1 Přednímu z kantorů na gittit, Azafovi. Plésejte Bohu, síle naší, prokřikujte Bohu Jákobovu.
Sing aloud to God our strength. Make a joyful noise to the God of Jacob.
2 Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.
Raise a song, and bring here the timbrel, the pleasant harp with the psaltery.
3 Trubte trubou na novměsíce, v uložený čas, v den slavnosti naší.
Blow the trumpet at the new moon, at the full moon, on our feast-day.
4 Nebo toť jest ustavení v Izraeli, řád Boha Jákobova.
For it is a statute for Israel, an ordinance of the God of Jacob.
5 Na svědectví v Jozefovi vyzdvihl jej, když byl vyšel proti zemi Egyptské, kdež jsme jazyk neznámý slýchati musili.
He appointed it in Joseph for a testimony when he went out over the land of Egypt, where I heard a language that I knew not.
6 Osvobodil jsem, dí Bůh, od břemene rameno jeho, a ruce jeho nádob zednických zproštěny byly.
I removed his shoulder from the burden. His hands were freed from the basket.
7 V ssoužení tom, když jsi volal, vytrhl jsem tě, vyslyšel jsem tě z skrýše hromu, zkušoval jsem tě při vodách sváru. (Sélah)
Thou called in trouble, and I delivered thee. I answered thee in the secret place of thunder. I proved thee at the waters of Meribah. (Selah)
8 Řeklť jsem: Slyš, lide můj, a osvědčím se tobě, ó Izraeli, budeš-li mne poslouchati,
Hear, O my people, and I will testify to thee, O Israel, if thou would hearken to me!
9 A nebude-li mezi vámi Boha jiného, a nebudeš-li se klaněti bohu cizímu.
There shall no strange god be in thee, nor shall thou worship any foreign god.
10 Já jsem Hospodin Bůh tvůj, kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, otevři jen ústa svá, a naplnímť je.
I am Jehovah thy God who brought thee up out of the land of Egypt. Open thy mouth wide, and I will fill it.
11 Ale neuposlechl lid můj hlasu mého, a Izrael nepřestal na mně,
But my people hearkened not to my voice, and Israel would none of me.
12 A protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.
So I let them go after the stubbornness of their heart, that they might walk in their own counsels.
13 Ó byť mne byl lid můj poslouchal, a Izrael po cestách mých chodil,
O that my people would hearken to me, that Israel would walk in my ways!
14 Tudíž bych já byl nepřátely jejich snížil, a na protivníky jejich obrátil ruku svou.
I would soon subdue their enemies, and turn my hand against their adversaries.
15 A ti, kteříž v nenávisti mají Hospodina, úlisně by se jim poddávati musili, i byl by čas jejich až na věky.
(The haters of Jehovah feign obedience to him, but their time is forever.)
16 A krmil bych je byl jádrem pšenice, a medem z skály sytil bych je.
He would feed them also with the finest of the wheat. And I would satisfy thee with honey out of the rock.
