Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
Instrução de Asafe: Deus, por que nos rejeitaste para sempre? [Por que] tua ira fumega contra as ovelhas do teu pasto?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Lembra-te do teu povo, que tu compraste desde a antiguidade; a tribo de tua herança, que resgataste; o monte Sião, em que habitaste.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Percorre as ruínas duradouras, tudo que o inimigo destruiu no santuário.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Os teus inimigos rugiram no meio de tuas assembleias; puseram por sinais de vitória os símbolos deles.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
Eles eram como o que levantam machados contra os troncos das árvores.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
E agora, com machados e martelos, quebraram todas as obras entalhadas.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
Puseram fogo no teu santuário; profanaram [levando] ao chão o lugar onde o teu nome habita.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
Disseram em seus corações: Nós os destruiremos por completo; serão queimadas todas as assembleias de Deus na terra.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
Já não vemos os nossos sinais; já não há mais profeta; e ninguém entre nós sabe até quando será assim.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
Deus, até quando o adversário insultará? O inimigo blasfemará o teu nome para sempre?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Por que está afastada a tua mão direita? Tira-a do teu peito!
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
Deus é o meu Rei desde a antiguidade; ele opera salvação no meio da terra.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
Tu dividiste o mar com a tua força; quebraste as cabeças dos monstros nas águas.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
Despedaçaste as cabeças do leviatã; e o deste como alimento ao povo do deserto.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
Tu dividiste a fonte e o ribeiro; tu secaste os rios perenes.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
A ti pertence o dia, a noite também é tua; tu preparaste a luz e o sol.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
Tu estabeleceste todos os limites da terra; tu formaste o verão e o inverno.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Lembra-te disto: que o inimigo insultou ao SENHOR; e um povo tolo blasfemou o teu nome.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Não entregues a vida da tua pombinha para os animais selvagens; não te esqueças para sempre da vida dos teus pobres.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Olha para o [teu] pacto, porque os lugares escuros da terra estão cheios de habitações violentas.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Não permitas que o oprimido volte humilhado; que o aflito e o necessitado louvem o teu nome.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
Levanta-te, Deus; luta em favor de tua causa; lembra-te do insulto que o tolo faz a ti o dia todo.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Não te esqueças da voz dos teus adversários; o barulho dos que se levantam contra ti sobe cada vez mais.
