< Žalmy 65 >
1 Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
NOU, e ke Akua, ka hilinai me ka hoolea iloko o Ziona: Nou no hoi e hookoia'ku ai ka mea i hoohikiia.
2 Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
E ka mea lohe i ka pule, I ou la e hele aku ai ka io a pau.
3 Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
Lanakila mai na hewa maluna o'u: A o ko makou mau lawehala ana, o kau ia e hoopau ai.
4 Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
Pomaikai ke kanaka au i koho mai ai, A e hookokoke ai hoi, i noho ia ma kou mau pahale: E maona auanei makou i ka pono o kou hale, o kou luakini hoano.
5 Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
Ma na mea kupanaha iloko o ka pono, E ae mai i ka makou, e ko makou Akua e ola'i; E ka mea e manaolanaia'i no na welelau a pau o ka honua, A me ka poe loihi aku ma ke kai:
6 Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,
Ka mea i hoonoho paa i na mauna me kona mana; I kakooia me ka ikaika;
7 Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
Ka mea i hoomalielie i ka halulu ana o na kai, Ka halulu ana o na ale o lakou, a me ka wawa ana o kanaka.
8 Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
O ka poe e noho ana ma kahi loihi loa aku, ua makau no i kou mau hoailona: Ke hauoli mai nei oe i na puka ana o ke kakahiaka a me ke ahiahi.
9 Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
Ke kipa mai nei oe i ka honua, a hoopiha ia ia a hu iwaho: Ke hoonui wale nei oe i kona waiwai me ko ke Akua kahawai i piha i ka wai: Ke hoomakaukau nei oe i palaoa na lakou; No ka mea, pela no oe i hooponopono ai ia.
10 Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
Ke hoohainu nui mai nei oe i kona mau lapalapa; Me ka hoomaniania i kona mau kaha; Ke hoopalupalu mai nei oe ia ia me na ua: A o kona ulu ana'e kau e hoomaikai nei.
11 Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
Ke hoolei mai nei oe i ka makahiki me kou lokomaikai: Ke hookulukulu nei kou mau kaa i ka momona;
12 Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.
Ke hookulukulu nei lakou ma na kula o ka waonahele; A ua kaeiia na puu me ka hauoli.
13 Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.
Ua aahuia na kula i ohana holoholona, Ua uhiia hoi na awawa i ka palaoa: Ke hooho nei lakou no ka olioli; Ke mele mai nei no hoi lakou.