Žalmy 64

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

Au maître-chantre. — Psaume de David. Dieu, écoute ma voix, quand je gémis; Protège ma vie contre l'ennemi qui m'épouvante!

2 Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

Mets-moi à l'abri des complots des méchants, De la foule bruyante des ouvriers d'iniquité.

3 Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

Ils aiguisent leur langue comme une épée; Ils ajustent comme une flèche leur parole amère,

4 Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

Pour tirer en cachette sur l'innocent. Ils tirent sur lui à l'improviste: aucune crainte ne les retient.

5 Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

Ils s'affermissent dans leur mauvais dessein; Ils ne parlent que de tendre des pièges. Ils disent: «Qui nous verra?»

6 Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

Ils ne songent qu'à commettre des crimes: «Nous voilà prêts, disent-ils; l'embûche est bien dressée!» Oui, les pensées secrètes, le coeur de l'homme, sont un abîme.

7 Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

Mais Dieu leur lance un trait; Soudain les voilà frappés!

8 A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

Ils chancellent; leur calomnie retombe sur eux. Tous ceux qui les voient hochent la tête.

9 I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

Les hommes sont tous saisis de crainte; Ils racontent l'oeuvre de Dieu, Et ils comprennent ce qu'il a fait.

10 Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.

Le juste se réjouira en l'Éternel, Et il cherchera son refuge en lui. Tous ceux qui ont le coeur droit seront pleins d'allégresse.