Žalmy 62
1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
in finem pro Idithun psalmus David nonne Deo subiecta erit anima mea ab ipso enim salutare meum
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
nam et ipse Deus meus et salutaris meus susceptor meus non movebor amplius
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
quousque inruitis in hominem interficitis universi vos tamquam parieti inclinato et maceriae depulsae
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
verumtamen pretium meum cogitaverunt repellere cucurri in siti ore suo benedicebant et corde suo maledicebant diapsalma
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
verumtamen Deo subiecta esto anima mea quoniam ab ipso patientia mea
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
quia ipse Deus meus et salvator meus adiutor meus non emigrabo
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
in Deo salutare meum et gloria mea Deus auxilii mei et spes mea in Deo est
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
sperate in eo omnis congregatio populi effundite coram illo corda vestra Deus adiutor noster in aeternum
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
verumtamen vani filii hominum mendaces filii hominum in stateris ut decipiant ipsi de vanitate in id ipsum
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
nolite sperare in iniquitate et rapinas nolite concupiscere divitiae si affluant nolite cor adponere
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
semel locutus est Deus duo haec audivi quia potestas Dei
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
et tibi Domine misericordia quia tu reddes unicuique iuxta opera sua
