< Žalmy 62 >

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.
To the chief Musician, to Jeduthun, A Psalm of David. Truly my soul waiteth upon God: from him [cometh] my salvation.
2 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.
He only [is] my rock and my salvation; [he is] my defence; I shall not be greatly moved.
3 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.
How long will ye imagine mischief against a man? ye shall be slain all of you: as a bowing wall [shall ye be, and as] a tottering fence.
4 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. (Sélah)
They only consult to cast [him] down from his excellency: they delight in lies: they bless with their mouth, but they curse inwardly. (Selah)
5 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.
My soul, wait thou only upon God; for my expectation [is] from him.
6 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.
He only [is] my rock and my salvation: [he is] my defence; I shall not be moved.
7 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
In God [is] my salvation and my glory: the rock of my strength, [and] my refuge, [is] in God.
8 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. (Sélah)
Trust in him at all times; [ye] people, pour out your heart before him: God [is] a refuge for us. (Selah)
9 Jistě žeť jsou marnost synové lidští, a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.
Surely men of low degree [are] vanity, [and] men of high degree [are] a lie: to be laid in the balance, they [are] altogether [lighter] than vanity.
10 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.
Trust not in oppression, and become not vain in robbery: if riches increase, set not your heart [upon them].
11 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc,
God hath spoken once; twice have I heard this; that power [belongeth] unto God.
12 A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho.
Also unto thee, O Lord, [belongeth] mercy: for thou renderest to every man according to his work.

< Žalmy 62 >