Žalmy 60

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

Al Músico principal: sobre Susan-Heduth: Michtam de David, para enseñar, cuando tuvo guerra contra Aram-Naharaim y contra Aram de Soba, y volvió Joab, é hirió de Edom en el valle de las Salinas doce mil. OH Dios, tú nos has desechado, nos disipaste; te has airado: vuélvete á nosotros.

2 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

Hiciste temblar la tierra, abrístela: sana sus quiebras, porque titubea.

3 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

Has hecho ver á tu pueblo duras cosas: hicístenos beber el vino de agitación.

4 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. (Sélah)

Has dado á los que te temen bandera que alcen por la verdad. (Selah)

5 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

Para que se libren tus amados, salva con tu diestra, y óyeme.

6 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

Dios pronunció por su santuario; yo me alegraré; partiré á Sichêm, y mediré el valle de Succoth.

7 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

Mío es Galaad, y mío es Manasés; y Ephraim es la fortaleza de mi cabeza; Judá, mi legislador;

8 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

Moab, la vasija de mi lavatorio; sobre Edom echaré mi zapato: haz júbilo sobre mí, oh Palestina.

9 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

¿Quién me llevará á la ciudad fortalecida? ¿quién me llevará hasta Idumea?

10 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi?

Ciertamente, tú, oh Dios, [que] nos habías desechado; y no salías, oh Dios, con nuestros ejércitos.

11 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská.

Danos socorro contra el enemigo, que vana es la salud de los hombres.

12 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.

En Dios haremos proezas; y él hollará nuestros enemigos.