< Žalmy 6 >
1 Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.
Oh Gospod, ne oštevaj me v svoji jezi niti me ne karaj v svojem silnem nezadovoljstvu.
2 Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.
Usmili se me, oh Gospod, kajti slaboten sem. Oh Gospod, ozdravi me, kajti moje kosti so nadlegovane.
3 Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?
Moja duša je prav tako boleče nadlegovana. Toda ti, oh Gospod, doklej?
4 Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.
Vrni se, oh Gospod, osvobodi mojo dušo. Oh reši me zaradi svojega usmiljenja.
5 Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol )
Kajti v smrti ni spomina nate. Kdo se ti bo zahvaljeval v grobu? (Sheol )
6 Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.
Izmučen sem zaradi svojega stokanja, vso noč močim svojo posteljo, svoje ležišče zalivam s svojimi solzami.
7 Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.
Moje oko je iztrošeno zaradi žalosti, ostareva zaradi vseh mojih sovražnikov.
8 Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.
Ločite se od mene, vsi vi delavci krivičnosti, kajti Gospod je slišal glas mojega jokanja.
9 Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.
Gospod je uslišal mojo ponižno prošnjo, Gospod bo sprejel mojo molitev.
10 Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.
Naj bodo osramočeni vsi moji sovražniki in boleče nadlegovani. Naj se vrnejo in naj bodo nenadoma osramočeni.