Žalmy 59
1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
in finem ne disperdas David in tituli inscriptione quando misit Saul et custodivit domum eius ut interficeret eum eripe me de inimicis meis Deus et ab insurgentibus in me libera me
2 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
eripe me de operantibus iniquitatem et de viris sanguinum salva me
3 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
quia ecce ceperunt animam meam inruerunt in me fortes
4 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
neque iniquitas mea neque peccatum meum Domine sine iniquitate cucurri et direxi
5 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
exsurge in occursum meum et vide et tu Domine Deus virtutum Deus Israhel intende ad visitandas omnes gentes non miserearis omnibus qui operantur iniquitatem diapsalma
6 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
convertentur ad vesperam et famem patientur ut canes et circuibunt civitatem
7 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
ecce loquentur in ore suo et gladius in labiis eorum quoniam quis audivit
8 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
et tu Domine deridebis eos ad nihilum deduces omnes gentes
9 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
fortitudinem meam ad te custodiam quia Deus susceptor meus
10 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
Deus meus voluntas eius praeveniet me
11 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
Deus ostendet mihi super inimicos meos ne occidas eos nequando obliviscantur populi mei disperge illos in virtute tua et depone eos protector meus Domine
12 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
delictum oris eorum sermonem labiorum ipsorum et conprehendantur in superbia sua et de execratione et mendacio adnuntiabuntur
13 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
in consummatione in ira consummationis et non erunt et scient quia Deus dominatur Iacob finium terrae diapsalma
14 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
convertentur ad vesperam et famem patientur ut canes et circuibunt civitatem
15 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
ipsi dispergentur ad manducandum si vero non fuerint saturati et murmurabunt
16 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
ego autem cantabo fortitudinem tuam et exultabo mane misericordiam tuam quia factus es susceptor meus et refugium meum in die tribulationis meae
17 A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
adiutor meus tibi psallam quia Deus susceptor meus es Deus meus misericordia mea
