< Žalmy 57 >
1 Přednímu kantoru, jako: Nevyhlazuj, zlatý žalm Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. Smiluj se nade mnou, ó Bože, smiluj se nade mnou; neboť v tebe doufá duše má, a v stínu křídel tvých schráním se, až přejde ssoužení.
Til sangmesteren; "Forderv ikke"; av David; en gyllen sang, da han flyktet for Saul og var i hulen. Vær mig nådig, Gud, vær mig nådig! For til dig tar min sjel sin tilflukt, og i dine vingers skygge søker jeg ly inntil fordervelsen går over.
2 Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.
Jeg roper til Gud, den Høieste, til den Gud som fullfører sin gjerning for mig.
3 Onť pošle s nebe, a zachová mne od potupy usilujícího mne sehltiti. (Sélah) Pošle Bůh milosrdenství své a pravdu svou.
Han sender hjelp fra himmelen og frelser mig, når den som vil opsluke mig, håner. (Sela) Gud sender sin miskunnhet og sin trofasthet.
4 Duše má jest u prostřed lvů, bydlím mezi paliči, mezi lidmi, jejichž zubové kopí a střely, a jazyk jejich jako ostrý meč.
Min sjel er midt iblandt løver; jeg må ligge iblandt dem som spruter ild, menneskebarn hvis tenner er spyd og piler, og hvis tunge er et skarpt sverd.
5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Vis dig høi over himmelen, Gud, din ære over all jorden!
6 Tenata roztáhli nohám mým, sklíčili duši mou, vykopali přede mnou jámu, ale sami upadli do ní. (Sélah)
De stiller garn for mine trin, min sjel er nedbøiet; de graver en grav for mig, de faller selv midt i den. (Sela)
7 Hotovo jest srdce mé, Bože, hotovo jest srdce mé, zpívati a oslavovati tě budu.
Mitt hjerte er rolig, Gud, mitt hjerte er rolig; jeg vil synge og lovprise.
8 Probuď se, slávo má, probuď se, loutno a harfo, když v svitání povstávám.
Våkn op, min ære, våkn op, harpe og citar! Jeg vil vekke morgenrøden.
9 Slaviti tě budu mezi lidmi, Pane, žalmy prozpěvovati tobě budu mezi národy.
Jeg vil prise dig blandt folkene, Herre, jeg vil lovsynge dig blandt folkeslagene.
10 Nebo veliké jest až k nebi milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
For din miskunnhet er stor inntil himmelen, og din trofasthet inntil skyene.
11 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Vis dig høi over himmelen, Gud, din ære over all jorden!