Žalmy 50
1 Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.
Een psalm van Asaf. De God der goden, de HEERE spreekt, en roept de aarde, van den opgang der zon tot aan haar ondergang.
2 Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.
Uit Sion, de volkomenheid der schoonheid, verschijnt God blinkende.
3 Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.
Onze God zal komen en zal niet zwijgen; een vuur voor Zijn aangezicht zal verteren, en rondom Hem zal het zeer stormen.
4 Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:
Hij zal roepen tot den hemel van boven, en tot de aarde, om Zijn volk te richten.
5 Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.
Verzamelt Mij Mijn gunstgenoten, die Mijn verbond maken met offerande!
6 I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. (Sélah)
En de hemelen verkondigen Zijn gerechtigheid; want God Zelf is Rechter. (Sela)
7 Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.
Hoort, Mijn volk! en Ik zal spreken; Israel! en Ik zal onder u betuigen; Ik, God, ben uw God.
8 Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.
Om uw offeranden zal Ik u niet straffen, want uw brandofferen zijn steeds voor Mij.
9 Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.
Ik zal uit uw huis geen var nemen, noch bokken uit uw kooien;
10 Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.
Want al het gedierte des wouds is Mijn, de beesten op duizend bergen.
11 Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.
Ik ken al het gevogelte der bergen, en het wild des velds is bij Mij.
12 Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
Zo Mij hongerde, Ik zou het u niet zeggen; want Mijn is de wereld en haar volheid.
13 Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?
Zou Ik stierenvlees eten, of bokkenbloed drinken?
14 Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;
Offert Gode dank, en betaalt den Allerhoogste uw geloften.
15 A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.
En roept Mij aan in den dag der benauwdheid; Ik zal er u uithelpen, en gij zult Mij eren.
16 Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,
Maar tot den goddeloze zegt God: Wat hebt gij Mijn inzettingen te vertellen, en neemt Mijn verbond in uw mond?
17 Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.
Dewijl gij de kastijding haat, en Mijn woorden achter u henenwerpt.
18 Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.
Indien gij een dief ziet, zo loopt gij met hem; en uw deel is met de overspelers.
19 Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.
Uw mond slaat gij in het kwade, en uw tong koppelt bedrog.
20 Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.
Gij zit, gij spreekt tegen uw broeder; tegen den zoon uwer moeder geeft gij lastering uit.
21 To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.
Deze dingen doet gij, en Ik zwijg; gij meent, dat Ik te enenmale ben, gelijk gij; Ik zal u straffen, en zal het ordentelijk voor uw ogen stellen.
22 Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.
Verstaat dit toch, gij godvergetenden! opdat Ik niet verscheure en niemand redde.
23 Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.
Wie dankoffert, die zal Mij eren; en wie zijn weg wel aanstelt, dien zal Ik Gods heil doen zien.
