Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Unto the end, a psalm for the sons of Core. Hear these things, all ye nations: give ear, all ye inhabitants of the world.
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
All you that are earthborn, and you sons of men: both rich and poor together.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
My mouth shall speak wisdom: and the meditation of my heart understanding.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
I will incline my ear to a parable; I will open my proposition on the psaltery.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Why shall I fear in the evil day? the iniquity of my heel shall encompass me.
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
They that trust in their own strength, and glory in the multitude of their riches,
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
No brother can redeem, nor shall man redeem: he shall not give to God his ransom,
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
Nor the price of the redemption of his soul: and shall labour for ever,
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
And shall still live unto the end.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
He shall not see destruction, when he shall see the wise dying: the senseless and the fool shall perish together: And they shall leave their riches to strangers:
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
And their sepulchres shall be their houses for ever. Their dwelling places to all generations: they have called their lands by their names.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
And man when he was in honour did not understand; he is compared to senseless beasts, and is become like to them.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
This way of theirs is a stumblingblock to them: and afterwards they shall delight in their mouth.
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
They are laid in hell like sheep: death shall feed upon them. And the just shall have dominion over them in the morning; and their help shall decay in hell from their glory. (Sheol h7585)
But God will redeem my soul from the hand of hell, when he shall receive me. (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Be not thou afraid, when a man shall be made rich, and when the glory of his house shall be increased.
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
For when he shall die he shall take nothing away; nor shall his glory descend with him.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
For in his lifetime his soul will be blessed: and he will praise thee when thou shalt do well to him.
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
He shall go in to the generations of his fathers: and he shall never see light.
20 Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Man when he was in honour did not understand: he hath been compared to senseless beasts, and made like to them.
