< Žalmy 44 >
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Aka mawt ham Korah ca rhoek kah Hlohlai Pathen aw, hlamat kum kah amamih tue ah na saii khoboe te, a pa rhoek loh kaimih ham a tae uh tih, kaimih hna neh ka yaak uh coeng.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Na kut neh namtom na haek tih a pa rhoek te na thoh. Namtu te talh sak ham a pa rhoek na hlun.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
A cunghang loh khohmuen pang sak uh pawt tih a bantha loh amih a khang moenih. Tedae amih te na moeithen dongah na bantang kut kah na bantha, na maelhmai kah khosae nen ni na khang.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Ka manghai Pathen nang loh Jakob kah khangnah ham uen lah.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Nang rhang neh ka rhal rhoek te ka thoeh uh. Kaimih taengkah aka tlai rhoek na ming neh ka suntlae uh.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
Ka liva dongah ka pangtung pawt tih ka cunghang loh kai n'khang moenih.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
Tedae ka rhal kut lamkah kaimih nan khang tih kaimih kah ka lunguet rhoek te na yah sak.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Hnin takuem Pathen rhang neh ka thangthen uh tih na ming te kumhal duela ka uem uh ni. (Selah)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Tedae nan hlahpham tih kaimih kah hmaithae na saii dae ka caempuei taengla na pawk tloe moenih.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Rhal taeng lamkah kaimih he hnuk la let nan khuen vaengah ka lunguet rhoek loh amamih vik te tukvat uh thae.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Boiv a bangla kaimih he maeh la nan mop tih namtom taengah kaimih he nan thaek nan yak.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
A rhoeh pawt dongah na pilnam na yoih dae amih phu nen khaw na rhoeng hae pawh.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Imben rhoek ham kokhahnah, tamdaengnah neh kaepvai kah soehsalnah la kaimih nan khueh.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Namtom rhoek taengah thuidoeknah neh namtu pawt kah lu thuknah ham ni kaimih he nan khueh.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Kamah kah mingthae loh hnin takuem kamah hmuh ah om tih,
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
aka veet kah ol neh thunkha nah phu aka lo kah mikhmuh ah a hliphen dongah ka maelhmai he yahpohnah loh a thing khoep.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
He boeih loh kaimih taengah ha pai dae nang kan hnilh uh pawt tih na paipi dongah rhi ka lat uh moenih.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Ka lungbuei he a hnuk la balkhong pawh. Kaimih khokan long khaw na caehlong te phaelh pawh.
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Tedae pongui kho ah kaimih nan phen tih dueknah hlipkhup neh nan khuk thil.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Ka Pathen ming ka hnilh uh tih rhalawt pathen taengah kut ka phuel uh atah,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
Lungbuei kah a huephael aka ming Pathen loh hekah he khe mahpawt a?
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Nang ham dongah maeh aka ngawn kah boiva la poek uh tih hnin takuem ah kaimih n'ngawn uh.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Haenghang laeh ba dongah lae na ih. Ka Boeipa, thoo laeh a yoeyah la nan hlahpham tarha mahpawh.
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Ba dongah lae na hmai na thuh tih kaimih pum kah phacipphabaem neh hnaemtaeknah na hnilh?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Kaimih hinglu loh laipi dongla ngam tih kaimih bung loh diklai la khoem uh coeng.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Kaimih kah bomkung aw thoo lamtah na sitlohnah dongah kaimih n'lat dae.