Žalmy 41

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

Dem Musikmeister; ein Psalm von David. Wohl dem, der des Schwachen sich annimmt:

2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

Der HERR wird ihn behüten und am Leben erhalten, daß er glücklich gepriesen wird im Lande; und du gibst ihn nicht preis der Gier seiner Feinde.

3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

Der HERR wird ihn auf dem Siechbett erquicken: sein ganzes Krankenlager machst du ihm leicht.

4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

Ich sage: »O HERR, sei mir gnädig, ach, heile meine Seele, denn an dir hab’ ich gesündigt!«

5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

Meine Feinde reden Böses von mir: »Wann wird er sterben, daß sein Name verschwindet?«

6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

Kommt jemand, mich zu besuchen, so redet er Falschheit; sein Herz sammelt Bosheit an; dann geht er hinaus, um draußen davon zu reden.

7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

Alle, die mich hassen, zischeln vereint über mich, Unheil sinnen sie gegen mich:

8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

»Ein heilloses Übel haftet ihm an! Wer so sich gelegt hat, kommt nicht wieder hoch!«

9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

Sogar mein bester Freund, dem ich fest vertraute, der mein Brot aß, hat die Ferse gegen mich erhoben.

10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

Du aber, HERR, sei mir gnädig und hilf mir wieder auf, so will ich’s ihnen vergelten!

11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

Daran will ich erkennen, daß du Gefallen an mir hast, wenn mein Feind nicht über mich jubeln wird,

12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

doch du mich ob meiner Unschuld aufrecht hältst und mich vor deinem Angesicht stehn läßt immerdar.

13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.

Gepriesen sei der HERR, der Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit! Amen, ja Amen!