< Žalmy 41 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
To the Chief Musician. A Melody of David. How happy is he that is attentive to the poor, In the day of calamity, will Yahweh deliver him:
2 Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
Yahweh, will preserve him and keep him alive, And he shall be pronounced happy in the land, Do not then give him up at the desire of his enemies!
3 Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
Yahweh, will sustain him upon the bed of sickness, All his couch, hast thou transformed in his disease.
4 Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
I, said—O Yahweh, show me favour, heal thou my soul, for I have sinned against thee:
5 Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
Mine enemies, speak ill of me, When will he die, and his name perish?
6 A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
And, if he have come to see me, Falsehood, doth he speak, His own heart, gathereth iniquity to itself, he goeth forth, abroad he telleth it.
7 Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
Together—against me, do all who hate me whisper among themselves, Against me, devise they hurt for me.
8 Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
An infliction of the Abandoned One hath been fixed upon him, and, now that he hath lien down, he will not again rise.
9 Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
Even the man whom I used to salute, in whom I put confidence, who used to eat my bread, —hath magnified his heel against me!
10 Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
But, thou, O Yahweh, show me favour and raise me up, That I may repay them.
11 Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
Hereby, do I know that thou delightest in me, In that mine enemy shall not raise a shout over me.
12 Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
But, as for me, In my blamelessness, hast thou held me fast, And hast caused me to stand before thee unto times age-abiding.
13 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.
Blessed be Yahweh, the God of Israel, From the age that is past, even unto the age yet to come: Amen and Amen!

< Žalmy 41 >