Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Salmo de Davi, para lembrança: SENHOR, não me repreendas em tua ira, e não me castigues em teu furor.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Porque tuas flechas me atingiram, e tua mão pesou sobre mim.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Na minha carne nada [há que esteja] saudável, por causa de tua ira; não há paz em meus ossos por causa do meu pecado.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Porque minhas maldades ultrapassam minha cabeça; elas [são] como carga pesada demais para mim.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Minhas feridas fedem, e estão apodrecidas, por eu ter sido tão tolo.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Eu estou perturbado e abatido; ando o dia todo em sofrimento.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Porque meus lombos ardem muito, e nada há que esteja saudável em minha carne.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Estou enfraquecido e despedaçado; eu gemo pelo sofrimento do meu coração.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
SENHOR, todo o meu sofrimento está diante de ti, e meu gemido não te é oculto.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Meu coração dá palpitações, e minha força me deixou; e a luz dos meus olhos já não [está] comigo.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Meus amigos e companheiros observam de longe minha calamidade; e os meus vizinhos ficam afastados.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Os que procuram [matar] a minha alma [me] armam laços; e os que procuram o meu mal falam insultos e todo o dia planejam maldades.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Mas eu [estou] como o surdo, não ouço; e como o mudo, [que] não abre sua boca.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
E eu estou como um homem que não ouve, e cuja boca não [pode responder] com repreensões.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Por isso, SENHOR, eu espero em ti; Senhor, meu Deus, tu me ouvirás.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Porque eu dizia: Não se alegrem de mim! Quando meu pé vacilou, eles se engrandeceram contra mim.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Porque eu estou prestes a ficar como manco, e minha dor está continuamente perante mim.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Por isso eu [te] conto minha maldade; estou aflito por causa do meu pecado.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Porém meus inimigos [estão] vivos, [e] se fortalecem; e os que me odeiam por maldade se multiplicam;
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Assim como os que retribuem o bem com o mal, eles se opõem a mim, porque eu sigo o bem.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Não me desampares, SENHOR, meu Deus, não fiques longe de mim.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Apressa-te ao meu socorro, SENHOR, salvação minha.
