Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
David’s. Contend, O Yahweh, with them who contend with me, Make war upon them who make war upon me.
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Grasp buckler and shield, and arise in my help;
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Then draw the spear, and close up against my pursuers, Say to my soul, Thy salvation, I am!
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Let them be ashamed and confounded, who are seeking my life, —Let them turn back and be put to the blush, who are devising my hurt:
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Let them be as chaff before the wind, with, the messenger of Yahweh, pressing them on:
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Let their way become dark and slippery, with, the messenger of Yahweh, pursuing them.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
For, without cause, have they hid for me, in a ditch, their net, —Without cause, have they digged [a pit] for my life.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
There shall reach him a ruin he could not know, —Yea, his own net which he hath hidden, shall capture him, Into that ruin, shall he fall!
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
But, my soul, shall exult in Yahweh, —shall be glad in his salvation.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
All my bones, shall say—O Yahweh, who is like unto thee? Rescuing the oppressed from one stronger than he, Yea the oppressed and the needy, from their spoiler.
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
There rise up witnesses helping forward violence and wrong, What I know not, they demand of me:
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
They repay me evil for good, Bereaving my soul.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
But, as for me, when they were sick, my clothing was sackcloth, I humbled, with fasting, my soul, though, my prayer, unto mine own bosom, might return:
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Like as for a friend, like as for a brother of mine own, I walked to and fro, As though mourning for a mother, I gloomily bowed myself down.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
But, in mine overthrow, have they rejoiced, and gathered themselves together, —There gathered themselves together against me foolish men, and I knew it not, They have torn in pieces, and not been silent;
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Amidst profane praters of perversion, have they gnashed upon me with their teeth.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
My Lord! how long wilt thou look on? Bring back my soul out of their raging, from among lions, my solitary self.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
I will thank thee, in the midst of a great convocation, —In the midst of a mighty people, will I praise thee.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Let not them who are falsely my foes rejoice over me, As for them who hate me without cause, let them not wink the eye!
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
For, no salvation, will they utter, —But, against the quiet of the land, deceitful things, do they devise;
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Yea they have opened wide against me their mouth, They have said, Aha! Aha! our own eye, hath seen!
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Thou hast seen, O Yahweh, do not keep silence! O My Lord! be not far from me:
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Bestir thyself and wake up, to my vindication, O my God and My Lord!—to my plea:
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Vindicate me according to thy righteousness, O Yahweh, my God! And let them not rejoice over me:
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Let them not say in their heart, Aha! to our mind! Let them not say, We have swallowed him up!
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Let them turn pale, and then at once blush, who are rejoicing at my misfortune, —Let them be clothed with shame and confusion, who are magnifying themselves against me.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Let them shout in triumph and rejoice, who are desiring my justification; And let them say continually, Yahweh be magnified, Who hath taken pleasure in the prosperity of his servant.
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
Mine own tongue also, shall softly utter thy righteousness, —All the day long, —thy praise!
