Žalmy 27
1 Davidův. Hospodin světlo mé a spasení mé, kohož se budu báti? Hospodin síla života mého, kohož se budu strašiti?
De David. L'Éternel est ma lumière et ma délivrance; De qui aurais-je peur? L'Éternel est le rempart de ma vie; De qui aurais-je de la crainte?
2 Útok učinivše na mne zlostníci, k sežrání těla mého, protivníci moji a nepřátelé moji, sami se potkli a padli.
Quand les méchants sont venus contre moi Pour dévorer ma chair, Ce sont eux, mes adversaires et mes ennemis. Qui ont bronché et qui sont tombés.
3 Protož byť i stany své proti mně rozbili, nebude se lekati srdce mé; byť se pozdvihla proti mně i válka, na toť se já spouštím.
Quand même une armée camperait contre moi, Mon coeur n'aurait aucune crainte. Quand la guerre s'élèverait contre moi, Même alors j'aurais confiance.
4 Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého, a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.
J'ai demandé une chose à l'Éternel, et je la rechercherai: C'est d'habiter dans la maison de l'Éternel Tous les jours de ma vie, Pour contempler la beauté de l'Éternel Et pour visiter son sanctuaire.
5 Nebo tu mne ukryje v stánku svém, v den zlý schová mne v skrýši stanu svého, a na skálu vyzdvihne mne.
Car il m'abritera dans sa tente au jour du malheur; Il me cachera dans le lieu le plus secret de son tabernacle. Il m'élèvera sur un rocher.
6 A tak vyvýšena bude hlava má nad nepřátely mými, kteříž mne obklíčili; i budu obětovati v stánku jeho oběti plésání, prozpěvovati a chvály vzdávati budu Hospodinu.
Déjà ma tête s'élève au-dessus des ennemis qui m'entourent. J'offrirai dans son tabernacle des sacrifices, avec des cris de joie; Je chanterai et je psalmodierai à la gloire de l'Éternel.
7 Slyš mne, Hospodine, hlasem volajícího, a smiluj se nade mnou, i vyslyš mne.
O Éternel, écoute ma voix, je t'invoque; Aie pitié de moi et daigne m'exaucer!
8 O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.
Mon coeur dit de ta part: «Cherchez ma face!» Je cherche ta face, ô Éternel!
9 Neskrývejž tváři své přede mnou, aniž zamítej v hněvě služebníka svého; spomožení mé býval jsi, neopouštěj mne, aniž se mne zhošťuj, Bože spasení mého.
Ne me cache pas ta face! Ne rejette pas ton serviteur, dans ta colère! Tu as été mon aide; ne me délaisse pas, ne m'abandonne point, Dieu de mon salut!
10 Ačkoli otec můj a matka má mne opustili, Hospodin však mne k sobě přivine.
Quand mon père et ma mère m'auraient abandonné, L'Éternel me recueillera.
11 Vyuč mne, Hospodine, cestě své, a veď mne po stezce přímé pro ty, jenž mne střehou.
O Éternel, enseigne-moi ta voie, Et conduis-moi dans le droit chemin, A cause de mes ennemis.
12 Nevydávejž mne líbosti protivníků mých, neboť by ostáli proti mně svědkové lživí, i ten, jenž dýše ukrutností.
Ne me livre pas à la merci de mes adversaires: Car de faux témoins, des gens qui ne respirent que violence, Se sont élevés contre moi.
13 Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.
Ah! si je n'avais l'assurance de voir la bonté de l'Éternel Sur la terre des vivants!
14 Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.
Mets ton espoir en l'Éternel! Demeure ferme; que ton coeur se fortifie. Oui, mets ton espoir en l'Éternel!
