Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
De David. O Éternel, j'élève mon âme à toi.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Mon Dieu, je mets en toi ma confiance: Que je ne sois pas couvert de confusion! Que mes ennemis ne se réjouissent pas à mon sujet!
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
Non, aucun de ceux qui s'attendent à toi Ne sera couvert de honte; Mais ils rougiront tous de honte, Ceux qui se révoltent injustement contre toi.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Éternel, fais-moi connaître tes voies; Enseigne-moi tes sentiers!
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Fais-moi marcher dans la voie de ta vérité, et instruis-moi; Car tu es le Dieu de mon salut: Je m'attends à toi chaque jour.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Éternel, souviens-toi de tes compassions et de tes bontés; Car elles sont de tout temps.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
Ne te souviens pas des fautes de ma jeunesse, ni de mes péchés; Souviens-toi de moi, dans ta bonté, A cause de ta bienveillance, ô Éternel!
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
L'Éternel est bon et droit; C'est pourquoi il montrera le chemin aux pécheurs.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Il fera marcher les humbles dans la justice; Il enseignera sa voie aux humbles.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Tous les sentiers de l'Éternel ne sont que bonté et fidélité, Pour ceux qui gardent son alliance et ses commandements.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Pour l'amour de ton nom, ô Éternel, Tu pardonneras mon iniquité, bien qu'elle soît grande!
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Quel est l'homme qui craint l'Éternel? L'Éternel lui enseignera le chemin qu'il doit choisir.
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
Son âme reposera au sein du bonheur. Et sa postérité possédera la terre.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
Le secret de l'Éternel est pour ceux qui le craignent. Et il leur fait connaître son alliance.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mes yeux regardent sans cesse vers l'Éternel; Car il dégagera mes pieds du filet.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Tourne-toi vers moi, prends pitié de moi; Car je suis seul et misérable!
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
La détresse de mon coeur augmente: Délivre-moi de mes angoisses!
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Vois ma misère et mon tourment. Et pardonne tous mes péchés!
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Vois combien mes ennemis sont nombreux Et de quelle violente haine ils sont animés contre moi.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Garde mon âme et délivre-moi! Que je ne sois pas couvert de honte; Car j'ai cherché un refuge auprès de toi!
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Que l'intégrité et la droiture me protègent; Car j'ai mis mon espoir en toi!
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Dieu, délivre Israël De toutes ses détresses!
