Žalmy 142

1 Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho. Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

Ngakhalela eNkosini ngelizwi lami, ngelizwi lami eNkosini ngancenga.

2 Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.

Ngathulula isikhalazo sami phambi kwayo, ngatshengisa ukuhlupheka kwami phambi kwayo.

3 Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

Lapho umoya wami uphela amandla phakathi kwami, wena wayazi indlela yami. Endleleni engihamba ngayo bangifihlele umjibila.

4 Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.

Khangela ngakwesokunene, ubone, kodwa wayengekho ongaziyo; isiphephelo sangehlula, kakho owakhathalela umphefumulo wami.

5 K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.

Ngakhalela kuwe, Nkosi, ngathi: Wena uyisiphephelo sami, isabelo sami elizweni labaphilayo.

6 Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.

Lalela ukukhala kwami, ngoba ngehliselwe phansi kakhulu. Ngikhulula kwabangizingelayo, ngoba balamandla kulami.

7 Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.

Khupha umphefumulo wami entolongweni, ukuze ngidumise ibizo lakho. Abalungileyo bazangibuthanela, ngoba uzangiphatha kuhle kakhulu.