< Žalmy 141 >

1 Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
A Psalm of David. Jehovah, I have called upon thee: make haste unto me; give ear unto my voice, when I call unto thee.
2 Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
Let my prayer be set forth before thee as incense, the lifting up of my hands as the evening oblation.
3 Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.
Set a watch, O Jehovah, before my mouth; keep the door of my lips.
4 Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.
Incline not my heart to any evil thing, to practise deeds of wickedness with men that are workers of iniquity; and let me not eat of their dainties.
5 Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.
Let the righteous smite me, it is kindness; and let him reprove me, it is an excellent oil which my head shall not refuse: for yet my prayer also is [for them] in their calamities.
6 Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
When their judges are thrown down from the rocks, they shall hear my words, for they are sweet.
7 Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým. (Sheol h7585)
Our bones are scattered at the mouth of Sheol, as when one cutteth and cleaveth [wood] upon the earth. (Sheol h7585)
8 Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
For unto thee, Jehovah, Lord, are mine eyes; in thee do I trust: leave not my soul destitute.
9 Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
Keep me from the snare which they have laid for me, and from the traps of the workers of iniquity.
10 Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.
Let the wicked fall into their own nets, whilst that I withal pass over.

< Žalmy 141 >