< Žalmy 14 >
1 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.
Bedak je rekel v svojem srcu: »Ni Boga.« Izprijeni so, počeli so gnusna dela, nikogar ni, ki dela dobro.
2 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.
Gospod je pogledal dol z neba na človeške otroke, da vidi, ali obstaja kdorkoli, ki je razumel in išče Boga.
3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.
Vsi so odšli vstran, vsi skupaj so postali pokvarjeni. Nikogar ni, ki dela dobro, ne, niti enega ni.
4 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.
Mar vsi delavci krivičnosti nimajo spoznanja? Ki žro moje ljudstvo, kakor jedo kruh, pa ne kličejo h Gospodu?
5 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.
Bili so v velikem strahu, kajti Bog je z rodom pravičnih.
6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.
Sramotili ste nasvet siromašnega, zato ker je Gospod njegovo pribežališče.
7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.
Oh, da bi Izraelova rešitev duš prišla iz Siona! Ko Gospod privede nazaj ujete svojega ljudstva, se bo Jakob veselil in Izrael bo vesel.