Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
To him that excelleth. A Psalme of David. O Lord, thou hast tried me and knowen me.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Thou knowest my sitting and my rising: thou vnderstandest my thought afarre off.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Thou compassest my pathes, and my lying downe, and art accustomed to all my wayes.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
For there is not a word in my tongue, but loe, thou knowest it wholy, O Lord.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Thou holdest mee straite behinde and before, and layest thine hand vpon me.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Thy knowledge is too wonderfull for mee: it is so high that I cannot attaine vnto it.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Whither shall I goe from thy Spirite? or whither shall I flee from thy presence?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascende into heauen, thou art there: if I lye downe in hell, thou art there. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Let mee take the winges of the morning, and dwell in the vttermost parts of the sea:
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Yet thither shall thine hand leade me, and thy right hand holde me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
If I say, Yet the darkenes shall hide me, euen the night shalbe light about me.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Yea, the darkenes hideth not from thee: but the night shineth as the day: the darkenes and light are both alike.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For thou hast possessed my reines: thou hast couered me in my mothers wombe.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I will praise thee, for I am fearefully and wonderously made: marueilous are thy workes, and my soule knoweth it well.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My bones are not hid from thee, though I was made in a secret place, and facioned beneath in the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Thine eyes did see me, when I was without forme: for in thy booke were all things written, which in continuance were facioned, when there was none of them before.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Howe deare therefore are thy thoughtes vnto me, O God! how great is ye summe of them!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
If I should count them, they are moe then the sand: when I wake, I am still with thee.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Oh that thou wouldest slay, O God, the wicked and bloody men, to whom I say, Depart ye from mee:
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Which speake wickedly of thee, and being thine enemies are lifted vp in vaine.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Doe not I hate them, O Lord, that hate thee? and doe not I earnestly contend with those that rise vp against thee?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I hate them with an vnfained hatred, as they were mine vtter enemies.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Try mee, O God, and knowe mine heart: prooue me and know my thoughtes,
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
And consider if there be any way of wickednes in me, and leade me in the way for euer.
