Žalmy 133

1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!

Ятэ че плэкут ши че дулче есте сэ локуяскэ фраций ымпреунэ!

2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.

Есте ка унтделемнул де прец, каре, турнат пе капул луй, се кобоарэ пе барбэ, пе барба луй Аарон, се кобоарэ пе марӂиня вешминтелор луй.

3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.

Есте ка роуа Хермонулуй, каре се кобоарэ пе мунций Сионулуй, кэч аколо дэ Домнул бинекувынтаря, вяца, пентру вешничие.