Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
A Song of degrees. LORD, remember David [and] all his afflictions;
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
How he swore to the LORD, [and] vowed to the mighty [God] of Jacob;
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Surely I will not come into the tabernacle of my house, nor go up into my bed;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
I will not give sleep to my eyes, [or] slumber to my eyelids,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Until I find a place for the LORD, a habitation for the mighty [God] of Jacob.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Lo, we heard of it at Ephratah: we found it in the fields of the wood.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
We will go into his tabernacles: we will worship at his footstool.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Arise, O LORD, into thy rest; thou, and the ark of thy strength.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Let thy priests be clothed with righteousness; and let thy saints shout for joy.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
For thy servant David's sake turn not away the face of thy anointed.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
The LORD hath sworn [in] truth to David; he will not turn from it; Of the fruit of thy body will I set upon thy throne.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
If thy children will keep my covenant and my testimony that I shall teach them; their children also shall sit upon thy throne for ever.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
For the LORD hath chosen Zion; he hath desired [it] for his habitation.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
This [is] my rest for ever: here will I dwell; for I have desired it.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
I will abundantly bless her provision: I will satisfy her poor with bread.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
I will also clothe her priests with salvation, and her saints shall shout aloud for joy.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
There will I make the horn of David to bud, I have ordained a lamp for my anointed.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
His enemies will I clothe with shame: but upon himself shall his crown flourish.
