Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Matkalaulu. He ovat minua kovin ahdistaneet nuoruudestani asti-näin sanokoon Israel-

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

he ovat minua kovin ahdistaneet nuoruudestani asti, mutta eivät he ole päässeet minusta voitolle.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Kyntäjät ovat minun selkääni kyntäneet ja vetäneet pitkät vaot.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Mutta Herra on vanhurskas, hän on katkonut jumalattomain köydet.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Joutukoot häpeään ja kääntykööt takaisin kaikki Siionin vihamiehet.

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Olkoot he niinkuin ruoho katoilla, joka kuivuu ennen korrelle puhkeamistaan,

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

josta ei leikkaaja täytä kättänsä eikä lyhteen sitoja syliänsä.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

Älköötkä sanoko ohitsekulkijat: "Herran siunaus tulkoon teille. Me siunaamme teitä Herran nimeen."