< Žalmy 123 >

1 Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.
Hac ilahisi Gözlerimi sana kaldırıyorum, Ey göklerde taht kuran!
2 Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.
Nasıl kulların gözleri efendilerinin, Hizmetçinin gözleri hanımının eline bakarsa, Bizim gözlerimiz de RAB Tanrımız'a öyle bakar, O bize acıyıncaya dek.
3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.
Acı bize, ya RAB, acı; Gördüğümüz hakaret yeter de artar.
4 Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.
Rahat yaşayanların alayları, Küstahların hakareti Canımıza yetti.

< Žalmy 123 >