Žalmy 122

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

Ich bin froh, wenn sie zu mir sagen: Lasset uns gehen nach dem Hause Jehovahs!

2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

In deinen Toren stehen unsere Füße, o Jerusalem.

3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Jerusalem, die gebaut ist wie eine Stadt, die für sich zusammengefügt ist in eins.

4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

Wo hinaufziehen die Stämme, die Stämme Jahs, ein Zeugnis für Israel, zu bekennen den Namen Jehovahs.

5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Denn dort sitzen Throne zum Gericht, Throne von Davids Haus.

6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Bittet um den Frieden Jerusalems. In Ruhe seien, die dich lieben.

7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Friede sei in deiner Vormauer, Ruhe in deinen Palästen!

8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Um meiner Brüder und Genossen willen laß mich doch reden: Friede sei in dir!

9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

Um des Hauses Jehovahs unseres Gottes willen will ich dir Gutes suchen.