< Žalmy 122 >

1 Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
Jeg glædede mig ved dem, som sagde til mig: Vi ville gaa til Herrens Hus.
2 A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
Vore Fødder stode i dine Porte, Jerusalem!
3 Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
Jerusalem, du, som er bygget op som en Stad, der er tæt sammenbygget,
4 Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
hvorhen Stammerne droge op, Herrens Stammer efter Israels Lov, for at prise Herrens Navn.
5 Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
Thi der var Stole satte til Dom, Stole for Davids Hus.
6 Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
Beder om Jerusalems Fred; Ro finde de, som elske dig.
7 Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
Der være Fred paa din Mur, Ro i dine Paladser!
8 Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
For mine Brødres og mine Venners Skyld vil jeg sige: Fred være i dig!
9 Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.
For Herrens vor Guds Hus's Skyld vil jeg søge dit Bedste.

< Žalmy 122 >