Žalmy 116
1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Jeg elsker Herren, for han hører min røst, mine inderlige bønner.
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
For han har bøiet sitt øre til mig, og alle mine dager vil jeg påkalle ham.
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
Dødens rep hadde omspent mig, og dødsrikets angster hadde funnet mig; nød og sorg fant jeg. (Sheol h7585)
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
Men jeg påkalte Herrens navn: Akk Herre, frels min sjel!
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
Herren er nådig og rettferdig, og vår Gud er barmhjertig.
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
Herren verner de enfoldige; jeg var elendig, og han frelste mig.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Kom igjen, min sjel, til din ro! For Herren har gjort vel imot dig.
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
For du fridde min sjel fra døden, mitt øie fra gråt, min fot fra fall.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Jeg skal vandre for Herrens åsyn i de levendes land.
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
Jeg trodde, for jeg talte; jeg var såre plaget.
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Jeg sa i min angst: Hvert menneske er en løgner.
12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Hvormed skal jeg gjengjelde Herren alle hans velgjerninger imot mig?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Jeg vil løfte frelsens beger og påkalle Herrens navn.
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Jeg vil holde for Herren mine løfter, og det for hele hans folks øine.
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Kostelig i Herrens øine er hans frommes død.
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
Akk Herre! Jeg er jo din tjener, jeg er din tjener, din tjenerinnes sønn; du har løst mine bånd.
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Dig vil jeg ofre takkoffer, og Herrens navn vil jeg påkalle.
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
Jeg vil holde for Herren mine løfter, og det for hele hans folks øine,
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
i forgårdene til Herrens hus, midt i dig, Jerusalem. Halleluja!
