Žalmy 116
1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
Jeg elsker Herren; thi han hører min Røst, mine ydmyge Begæringer.
2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
Thi han har bøjet sit Øre til mig, og hele mit Liv igennem vil jeg paakalde ham.
3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
Dødens Reb have omspændt mig, og Helvedes Angest har fundet mig; jeg finder Angest og Bedrøvelse. (Sheol h7585)
4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
Men jeg paakalder Herrens Navn: Kære Herre! udfri min Sjæl!
5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
Herren er naadig og retfærdig, og vor Gud er barmhjertig.
6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
Herren bevarer de enfoldige; jeg var ringe, dog frelste han mig.
7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
Min Sjæl! kom tilbage til din Ro; thi Herren har gjort vel imod dig.
8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
Thi du udfriede min Sjæl fra Døden, mit Øje fra Graad, min Fod fra Stød.
9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
Jeg vil vandre for Herrens Ansigt i de levendes Lande.
10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
Jeg troede, derfor talte jeg; jeg var saare plaget.
11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
Jeg sagde, der jeg forfærdedes: Hvert Menneske er en Løgner.
12 Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
Hvorledes skal jeg betale Herren alle hans Velgerninger imod mig?
13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Frelsens Kalk vil jeg tage og paakalde Herrens Navn.
14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
Jeg vil betale Herren mine Løfter, og det for alt hans Folks Øjne.
15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
Kostbar i Herrens Øjne er hans helliges Død.
16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
Ak, Herre —! thi jeg er din Tjener; jeg er din Tjener, din Tjenestekvindes Søn, du har løst mine Baand.
17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
Dig vil jeg ofre Takoffer og paakalde Herrens Navn.
18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
Jeg vil betale Herren mine Løfter og det for alt hans Folks Øjne,
19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
i Herrens Hus's Forgaarde, midt i dig, Jerusalem! Halleluja!
