Žalmy 112

1 Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.

Halleluja! Wohl dem Menschen, der den HERRN fürchtet, an seinen Geboten herzliche Freude hat!

2 Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.

Seine Nachkommen werden im Lande gewaltig sein, als ein Geschlecht von Frommen wird man sie segnen.

3 Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.

Wohlstand und Fülle herrscht in seinem Hause, und seine Gerechtigkeit besteht für immer.

4 Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.

Den Frommen geht er auf wie ein Licht in der Finsternis, als gnädig, barmherzig und gerecht.

5 Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

Glücklich der Mann, der Barmherzigkeit übt und darleiht! Er wird sein Recht behaupten vor Gericht;

6 Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.

denn nimmermehr wird er wanken: in ew’gem Gedächtnis bleibt der Gerechte.

7 Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.

Vor bösem Leumund braucht er sich nicht zu fürchten; sein Herz ist fest, voll Vertraun auf den HERRN.

8 Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.

Getrost ist sein Herz, er fürchtet sich nicht, bis er sieht seine Lust an seinen Bedrängern.

9 Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.

Reichlich teilt er aus und spendet den Armen; seine Gerechtigkeit besteht fest für immer, sein Horn ragt hoch empor in Ehren.

10 Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.

Der Gottlose sieht es und ärgert sich; er knirscht mit den Zähnen und vergeht; der Gottlosen Wünsche bleiben unerfüllt.