< Žalmy 112 >
1 Halelujah. Blahoslavený muž, kterýž se bojí Hospodina, a v přikázaních jeho má velikou líbost.
Halleluja! Autuas se mies, joka Herraa pelkää ja suuresti halajaa hänen käskyjänsä!
2 Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímých požehnání dojde.
Hänen jälkeläisensä tulevat voimallisiksi maassa, oikeamielisten suku tulee siunatuksi.
3 Zboží a bohatství v domě jeho, a spravedlnost jeho zůstává na věky.
Varallisuus ja rikkaus on hänen huoneessansa, ja hänen vanhurskautensa pysyy iankaikkisesti.
4 Vzchází ve tmách světlo upřímým, milostivý jest, milosrdný a spravedlivý.
Oikeamielisille koittaa pimeydessä valkeus, armollinen, laupias ja vanhurskas.
5 Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.
Hyvin käy sen miehen, joka on laupias ja antaa lainaksi, joka hoitaa asiansa oikeuden mukaan.
6 Nebo nepohne se na věky, v paměti věčné bude spravedlivý.
Sillä ei hän ikinä horju; vanhurskas säilyy ikuisessa muistossa.
7 Slyše zlé noviny, nebojí se; stálé jest srdce jeho, a doufá v Hospodina.
Ei hän pelkää pahaa sanomaa, hänen sydämensä on vahva, sillä hän turvaa Herraan.
8 Utvrzené srdce jeho nebojí se, až i uzří pomstu na svých nepřátelích.
Hänen sydämensä on luja ja peloton, kunnes hän vihdoin ilolla katselee ahdistajiaan.
9 Rozděluje štědře, a dává nuzným; spravedlnost jeho zůstává na věky, roh jeho bude vyvýšen v slávě.
Hän on runsaskätinen, hän antaa köyhille, hänen vanhurskautensa pysyy iankaikkisesti, hänen sarvensa kohoaa kunniassa.
10 Bezbožný vida to, zlobiti se, zuby svými škřipěti a schnouti bude; žádost bezbožníků zahyne.
Jumalaton näkee sen ja närkästyy, hän kiristelee hampaitaan ja pakahtuu. Jumalattomien halut raukeavat tyhjiin.