Žalmy 109
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
わが讃たたふる神よもだしたまふなかれ
2 Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
かれらは惡の口とあざむきの口とをあけて我にむかひ いつはりの舌をもて我にかたり
3 A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
うらみの言をもて我をかこみ ゆゑなく我をせめて闘ふことあればなり
4 Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
われ愛するにかれら反りてわが敵となる われただ祈るなり
5 Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
かれらは惡をもてわが善にむくい恨をもてわが愛にむくいたり
6 Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
ねがはくは彼のうへに惡人をたてその右方に敵をたたしめたまへ
7 Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
かれが鞫かるるときはその罪をあらはにせられ又そのいのりは罪となり
8 Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
その日はすくなく その職はほかの人にえられ
9 Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
その子輩はみなしごとなり その妻はやもめとなり
10 Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
その子輩はさすらひて乞丐 そのあれたる處よりいできたりて食をもとむべし
11 Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
彼のもてるすべてのものは債主にうばはれ かれの勤勞は外人にかすめらるべし
12 Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
かれに惠をあたふる人ひとりだになく かれの孤子をあはれむ者もなく
13 Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
その裔はたえその名はつぎの世にきえうすべし
14 Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
その父等のよこしまはヱホバのみこころに記され その母のつみはきえざるべし
15 Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
かれらは恒にヱホバの前におかれ その名は地より斷るべし
16 Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
かかる人はあはれみを施すことをおもはず反りて貧しきもの乏しきもの心のいためる者をころさんとして攻たりき
17 Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
かかる人は詛ふことをこのむ この故にのろひ己にいたる惠むことをたのしまず この故にめぐみ己にとほざかれり
18 A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
かかる人はころものごとくに詛をきる この故にのろひ水のごとくにおのれの衷にいり油のごとくにおのれの骨にいれり
19 Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
ねがはくは詛をおのれのきたる衣のごとく帶のごとくなして恒にみづから纏はんことを
20 Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
これらの事はわが敵とわが霊魂にさからひて惡言をいふ者とにヱホバのあたへたまふ報なり
21 Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
されど主ヱホバよなんぢの名のゆゑをもて我をかへりみたまへ なんぢの憐憫はいとふかし ねがはくは我をたすけたまへ
22 Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
われは貧しくして乏し わが心うちにて傷をうく
23 Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
わがゆく状はゆふ日の影のごとく また蝗のごとく吹さらるるなり
24 Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
わが膝は斷食によりてよろめき わが肉はやせおとろふ
25 Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
われは彼等にそしらるる者となれり かれら我をみるときは首をふる
26 Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
わが神ヱホバよねがはくは我をたすけその憐憫にしたがひて我をすくひたまへ
27 Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
ヱホバよこれらは皆なんぢの手よりいで 汝のなしたまへることなるを彼等にしらしめたまへ
28 Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
かれらは詛へども汝はめぐみたまふ かれらの立ときは恥かしめらるれどもなんぢの僕はよろこばん
29 Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
わがもろもろの敵はあなどりを衣おのが恥を外袍のごとくにまとふべし
30 Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
われはわが口をもて大にヱホバに謝し おほくの人のなかにて讃まつらむ
31 Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
ヱホバはまづしきものの右にたちてその霊魂を罪せんとする者より之をすくひたまへり
