Žalmy 108
1 Píseň a žalm Davidův. Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.
Ein Lied, ein Psalm Davids. Mein Herz ist bereit, o Gott, ich will singen, will Psalmen singen, auch meine Herrlichkeit.
2 Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.
Psalter und Harfe wachet auf, ich will das Morgenrot wecken.
3 Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.
Ich will Dich bekennen, Jehovah, unter den Völkern, und Dir Psalmen singen unter den Volksstämmen.
4 Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
Denn über die Himmel groß ist Deine Barmherzigkeit, und Deine Wahrheit bis an die Ätherkreise.
5 Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Erhöhe Dich über die Himmel, o Gott, und über die ganze Erde Deine Herrlichkeit.
6 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.
Auf daß gerettet werden Deine Lieben, rette mit Deiner Rechten und antworte mir.
7 Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.
Gott hat geredet in Seiner Heiligkeit: Ich will jauchzen, Ich will Schechem verteilen und den Talgrund Sukkoth ausmessen.
8 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
Mein ist Gilead, Mein Menascheh, und Ephraim ist Meines Hauptes Stärke, Mein Gesetzgeber Jehudah!
9 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.
Moab, der Topf Meines Waschens, über Edom werfe Ich Meinen Schuh, über Philistäa will Ich jubeln.
10 Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?
Wer wird mich geleiten zu der festen Stadt, wer mich bis Edom führen?
11 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?
Nicht Du, o Gott, Der Du uns verstoßen, und nicht auszogst, o Gott in unseren Heerscharen?
12 Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
Gib Du uns Beistand von dem Dränger. Ist eitel doch das Heil des Menschen.
13 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.
Mit Gott wollen wir Tapferes tun; und Er zertritt unsere Dränger.
