Žalmy 107
1 Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
ヱホバに感謝せよ ヱホバは惠ふかくましましてその憐憫かぎりなし
2 Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
ヱホバの救贖をかうぶる者はみな然いふべきなり
3 A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
ヱホバは敵の手よりかれらを贖ひもろもろの地よ東西北南よりとりあつめたまへり
4 Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
かれら野にてあれはてたる路にさまよひその住ふべき邑にあはざりき
5 Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
かれら饑また渇きそのうちの霊魂おとろへたり
6 Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
斯てその困苦のうちにてヱホバをよばはりたればヱホバこれを患難よりたすけいだし
7 A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
住ふべき邑にゆかしめんとて直き路にみちびきたまへり
8 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
願くはすべての人はヱホバの惠により人の子になしたまへる奇しき事跡によりてヱホバを讃稱へんことを
9 Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
ヱホバは渇きしたふ霊魂をたらはせ饑たるたましひを嘉物にてあかしめ給へばなり
10 Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
くらきと死の蔭とに居るもの患難とくろがねとに縛しめらるるもの
11 Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
神の言にそむき至高者のをしへを蔑しめければ
12 Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
勤勞をもてその心をひくうしたまへり かれら仆れたれど助くるものもなかりき
13 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
斯てその困苦のうちにてヱホバをよばはりたればヱホバこれを患難よりすくひ
14 Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
くらきと死のかげより彼等をみちびき出してその械をこぼちたまへり
15 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
願くはすべての人はヱホバの惠により人の子になしたまへる奇しき事跡によりてヱホバを讃稱へんことを
16 Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
そはあかがねの門をこぼち くろがねの關木をたちきりたまへり
17 Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
愚かなる者はおのが愆の道により己がよこしまによりて惱めり
18 Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
かれらの霊魂はすべての食物をきらひて死の門にちかづく
19 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
かくてその困苦のうちにてヱホバをよばふ ヱホバこれを患難よりすくひたまふ
20 Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
その聖言をつかはして之をいやし之をその滅亡よりたすけいだしたまふ
21 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
願くはすべての人ヱホバのめぐみにより人の子になしたまへる奇しき事跡によりてヱホバをほめたたへんことを
22 A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
かれらは感謝のそなへものをささげ喜びうたひてその事跡をいひあらはすべし
23 Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
舟にて海にうかび大洋にて事をいとなむ者は
24 Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
ヱホバのみわざを見また淵にてその奇しき事跡をみる
25 Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
ヱホバ命じたまへばあらき風おこりてその浪をあぐ
26 Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
かれら天にのぼりまた淵にくだり患難によりてその霊魂とけさり
27 Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
左た右たにかたぶき酔たる者のごとく踉蹌てなす所をしらず
28 Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
かくてその困苦のうちにてヱホバをよばふ ヱホバこれを患難よりたづさへいで
29 Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
狂風をしづめて浪をおだやかになし給へり
30 I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
かれらはおのが靜かなるをよろこぶ 斯てヱホバはかれらをその望むところの湊にみちびきたまふ
31 Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
願くはすべての人ヱホバの惠により人の子になしたまへる奇しき事跡によりてヱホバをほめたたへんことを
32 Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
かれら民の會にてこれをあがめ長老の座にてこれを讃稱ふべし
33 Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
ヱホバは河を野にかはらせ泉をかわける地に變らせ
34 Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
また豊かなる地にすめる民の惡によりてそこを鹵の地にかはらせ給ふ
35 Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
野を池にかはらせ乾ける地をいづみにかはらせ
36 I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
ここに餓たるものを住はせたまふ されば彼らは己がすまひの邑をたて
37 Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
畠にたねをまき葡萄園をまうけてそのむすべる實をえたり
38 Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
ヱホバはかれらの甚くふえひろごれるまでに惠をあたへ その牲畜のへることをも許したまはず
39 A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
されどまた虐待くるしみ悲哀によりて減ゆき且うなたれたり
40 Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
ヱホバもろもろの君に侮辱をそそぎ道なき荒地にさまよはせたまふ
41 Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
然はあれど貧しきものを患難のうちより擧てその家族をひつじの群のごとくならしめたまふ
42 Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
直きものは之をみて喜びもろもろの不義はその口をふさがん
43 Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
すべて慧者はこれらのことに心をよせヱホバの憐憫をさとるべし
